Termíny pro Intrastat v roce 2020

Termíny odevzdání výkazů pro Intrastat se v jednotlivých státech EU liší, ale meziročně se na rozdíl od výše asimilačních prahů nemění. Období, za které se údaje do Intrastatu vykazují, se nazývá referenční období. Podle nařízení Evropského Parlamentu a Rady (EU) č. 659/2014 ze dne 15. května 2014, ve znění pozdějších předpisů, je referenčním obdobím příslušný kalendářní měsíc, v němž došlo k odeslání nebo přijetí zboží z jiného členského státu, nebo v němž se uskutečnilo zdanitelné plnění související se zbožím EU. V České republice mají zpravodajské jednotky povinnost předložit výkaz pro Intrastat nejpozději do dvanáctého pracovního dne kalendářního měsíce následujícího po referenčním období. Přehled termínů pro letošní rok uvádím v tabulce.

Termíny pro Intrastat v roce 2020

výkazy za:Termíny odevzdání výkazů
elektronická formalistinná forma
ledendo 18.2.do 14.2.
únordo 17.3.do 13.3.
březendo 20.4.do 16.4.
dubendo 20.5.do 18.5.
květendo 16.6.do 12.6.
červendo 17.7.do 15.7.
červenecdo 18.8.do 14.8.
srpendo 16.9.do 14.9.
zářído 16.10.do 14.10.
říjendo 18.11.do 13.11.
listopaddo 16.12.do 14.12.
prosinecdo 19.1.2021do 15.1.2021

Elektronicky nebo v listinné podobě?

Výkazy podává zpravodajská jednotka elektronicky na servery Celní Správy České republiky. K tomuto předání lze využít aplikace InstatDesk nebo InstatOnline. Aplikaci InstatDesk pro pořízení, import a zaslání hlášení pro Intrastat musí mít zpravodajská jednotka nainstalovanou v aktuální verzi. Do aplikace se importuje soubor ve formátu CSV a počet importovaných vět není omezen. Omezení 500 vět měsíčně pro jednu zpravodajskou jednotku existuje u webové aplikace InstatOnline. Tato aplikace umožňuje uživateli pořídit či importovat data z jakéhokoliv PC připojeného k internetu. Její prostředí je automaticky aktualizováno a zpravodajská jednotka nemusí použít elektronický podpis. Nevýhodou je však již zmíněné omezení v podobě množství importovaných vět, také rychlost odvíjející se od vlastností webové technologie a pomalejší odezva v posledních dnech před termínem odevzdání výkazů.

Při pravidelném měsíčním vykazování využívá zpravodajská jednotka elektronické předávání výkazů pro Intrastat. Existuje možnost vyhotovení výkazu v listinné podobě na předepsaném tiskopise, ale pouze při podání jednorázového výkazu. A to jen v případě, že výkaz neobsahuje více než 15 řádků a zároveň zpravodajská jednotka nevykazuje data do Intrastatu v opačném směru pohybu zboží. Takový výkaz je subjekt povinen předat místně příslušnému celnímu úřadu nejpozději desátý pracovní den následující po referenčním období. Pokud zpravodajská jednotka tyto 2 podmínky nesplňuje, musí podat jednorázový výkaz ve stejném termínu a pomocí stejné programové aplikace jako běžný výkaz.

Sankce při nedodržení termínů odevzdání výkazů pro Intrastat

A co může očekávat zpravodajská jednotka, která nezajistí včasné odevzdání výkazu pro Intrastat? Z celního úřadu obdrží email s upozorněním na nedodržení ustanovení § 58 odst. 5 zákona č. 242/2016 Sb. (celní zákon). V tomto odstavci se mluví o povinnosti zpravodajské jednotky vykázat údaje nejpozději dvanáctý pracovní den měsíce následujícího po skončení referenčního období. Zpravodajská jednotka je vyzvána k odstranění tohoto protiprávního stavu okamžitým zasláním nepodaného výkazu pro Intrastat. Za nesplnění povinností souvisejících s vykazováním dat do systému Intrastat může správce cla uložit pokutu dle § 56 odst. 4 celního zákona až do 1 000 000 Kč.

 

zdroj: www.celnisprava.cz

Konsignační sklady při intrakomunitárním obchodu

Konsignační sklady řeší dodavateli problém v situaci, kdy nedisponuje vlastními skladovacími prostorami. Využívá tedy sklad přímo u zákazníka, případně externí sklady jiných osob. Zákazník má tak zásoby materiálu či zboží neustále k dispozici, a přitom mu nevážou finanční prostředky. Zboží zůstává ve vlastnictví dodavatele až do okamžiku, kdy ho zákazník ze skladu odebere, a dodavatel mu skutečně odebrané zboží vyfakturuje. Konsignační sklady se také využívají při dodávkách zboží v rámci EU, jelikož má díky nim zahraniční dodavatel možnost přiblížit se tuzemskému odběrateli. 4.12.2018 byla přijata směrnice Rady (EU) 2018/1910 týkající se harmonizace a zjednodušení určitých pravidel v systému daně z přidané hodnoty pro obchod mezi členskými státy. Nová opatření pro intrakomunitární obchod, které její přijetí přineslo, začala pro členské státy platit 1.1.2020. Jaké změny přinesla nová pravidla do stávající praxe v ČR a jaký vliv budou mít na vykazování Intrastatu v ČR se dočtete v následujícím článku.

Konsignační sklady a režim call-off stock

Dodavatel využije konsignační sklad při přesunu materiálu či zboží do jiného členského státu EU za účelem následného dodání lokálnímu odběrateli. V tomto okamžiku je nutné rozlišit, zda z konsignačního skladu bude odebírat více zákazníků, nebo zda bude zboží v něm určeno pouze jedinému odběrateli. První případ vyžaduje registraci dodavatele k DPH v daném členském státě, kam své zboží či materiál dodává. Druhý případ, kdy zboží následně odebere jediný předem známý odběratel, umožňuje dodavateli využít zjednodušený postup. Tento režim skladu (tzv. call-off stock) byl do konce roku 2019 využíván ve většině členských státech EU. Podmínky jeho uplatnění si však každá země upravovala samostatně. Některé země ho dokonce neumožňovaly vůbec. Proto Evropská unie přistoupila k zavedení harmonizovaných pravidel upravujících tento režim.

Na přesun zboží do skladu v jiné členské zemi, které je následně určeno k prodeji místnímu zákazníkovi, se vztahují obecně platná pravidla. To znamená povinnost registrace k DPH v dané zemi. Dodavatel ji však může předejít využitím tzv. call-off stock režimu, kdy daňovou povinnost přebere kupující. K uplatnění zmíněného zjednodušeného režimu je však nezbytné dodržet podmínky jeho využití:

  • dodavatel není v zemi prodeje registrován jako plátce DPH,
  • v momentě zahájení odeslání je znám plátce DPH, pro něhož se zboží ve skladu umisťuje,
  • ve skladu je umístěno zboží pro jediného místního plátce DPH,
  • plátce DPH v dané zemi ohlásí, že je v tomto zvláštním případě osobou povinnou platit daň při pořízení zboží z jiného členského státu.

Změny v legislativě

Právní předpis, který jednotně upravuje DPH v rámci celé EU, směrnice Rady 2006/112/ES, byl novelizován směrnicí Rady (EU) 2018/1910. Její přijetí přineslo změny, pokud jde o harmonizaci a zjednodušení určitých pravidel v systému daně z přidané hodnoty pro obchod mezi členskými státy. Jednotlivé členské státy tak měly povinnost implementovat novelu směrnice do národní legislativy upravující DPH do konce roku 2019. To se v České republice nepodařilo a novela zákona č. 235/2004 Sb. o dani z přidané hodnoty s plánovanou účinností od 1.1. 2020 nestihla projít legislativním procesem. Generální finanční ředitelství reagovalo dne 22.1.2020 na tuto skutečnost vydáním „Informace k novele o DPH“. V ní vymezilo oblasti, kterých se novela zákona týká. Také potvrdilo, že daňový subjekt může postupovat ve smyslu dané směrnice EU už od 1.1.2020. Rovněž je zde zdůrazněna nezbytnost plnění veškerých souvisejících podmínek, které z novely směrnice vyplývají.

Pro úplnost uvádím oblasti, které směrnice Rady (EU) 2018/1910 upravuje s cílem zjednodušit vybraná pravidla pro dodávky zboží mezi členskými státy v EU:

  • řetězové přeshraniční transakce,
  • konsignační (call-off) sklady,
  • osvobození od daně při dodání zboží do jiného členského státu,
  • prokazování přepravy zboží do jiného členského státu EU.

Změny při využití konsignačních skladů (call-off stock)

Do konce roku 2019 využívala Česká republika v režimu call-off skladů zjednodušující postup. Dodání zboží z jiného členského státu do konsignačního skladu se považovalo za pořízení zboží konkrétním odběratelem už v okamžiku naskladnění. Odběrateli tak vznikla povinnost přiznat daň z DPH z celé zásilky už při dodání do tuzemska, přestože zboží ještě nebylo fakticky ze skladu odebráno.

Změna v systému zdanění u call-off skladů je tedy od 1.1.2020 výrazná. Nyní totiž odběratel vykáže pořízení zboží z jiného členského státu v přiznání k dani až ke dni skutečného odběru zboží ze skladu, nejpozději však ve 12timěsíční lhůtě od naskladnění. Tato lhůta je nově stanovena jako maximální časový limit, během kterého musí být zboží ze skladu odebráno, čímž pádem i zdaněno. Dále musí dodavatel vykazovat přemístění zboží v režimu call-off stock v souhrném hlášení. Nově mají dodavatel i odběratel povinnost vést skladovou evidenci pro účely DPH dle legislativy EU. Pokud dojde ke zničení, ztrátě či krádeži zboží, směrnice tuto situaci považuje za porušení podmínek užití režimu call-off skladů.

Intrastat a konsignační sklady

Při vykazování údajů do Intrastatu u konsignačního skladu se zpravodajská jednotka řídí pouze fyzickým pohybem zboží (nikoliv zdanitelným plněním). Referenčním obdobím  je vždy kalendářní měsíc, ve kterém došlo k přijetí zboží do ČR nebo jeho odeslání z ČR.

Pokud odesílá zpravodajská jednotka, které není plátcem DPH ve státě určení, zboží do konsignačního skladu (call-off stock), do výkazu se uvádí kód povahy transakce „12“. Zde platí, že uskladněné zboží zůstává v majetku zpravodajské jednotky, ale je určeno k následnému prodeji jednomu předem známému odběrateli. Fakturovanou hodnotou je předpokládaná částka, za kterou by se zboží prodalo v době jeho odeslání do příslušného skladu.

Pokud přijímá zpravodajská jednotka zboží k uskladnění na konsignačním skladu (nazývaném také call-off-stock), které zůstává v majetku dodavatele neregistrovaného v ČR k DPH a je určeno k následnému prodeji jedinému odběrateli (tj. dané zpravodajské jednotce), do výkazu se označuje také kódem povahy transakce „12“. Jako fakturovaná hodnota se uvádí předpokládaná částka, za kterou by se zboží nakoupilo v době jeho přijetí do příslušného skladu.

V případě, že si zboží přijímá nebo odesílá z jiného nebo do jiného členského státu sám vlastník tohoto zboží, který je plátcem DPH jak v ČR, tak i ve zemi odeslání nebo v zemi přijetí, do výkazu se uvádí kód transakce „92“.

S ohledem na skutečnost, že se vykazování údajů do Intrastatu u konsignačního skladu řídí pouze fyzickým pohybem zboží, neměla na něj novelizace směrnice o společném systému daně z přidané hodnoty v EU žádný vliv. 

 

foto: www.freeimages.com