Vše, co jste potřebovali vědět o česko-maďarském obchodu

Maďarsko patří mezi naše hlavní zahraniční partnery. Podle předběžných údajů MPO o zahraničním obchodu z dat ČSÚ za rok 2019 je na 9. pořadí mezi státy, do kterých je české zboží vyváženo a na 11. pozici dovozu. Mezi nejvýznamnější položky, se kterými obchodujeme, jsou potraviny a živá zvířata, nápoje a tabák, suroviny nepoživatelné a další. Do Maďarska potom nejvíce vyvážíme silniční vozidla, elektronická zařízení, přístroje, spotřebiče a další. Stejně tak i dovážíme elektrická zařízení, stroje a zařízení k výrobě energie, silniční vozidla a další výrobky a léčiva. Perspektivních položek pro další český export je hned několik. Podle zprávy Zastupitelského úřadu ČR v Budapešti se příležitosti nabízí především v energetickém, chemickém, obranném či automobilovém průmyslu.

„Stejně tak jako ČR, i Maďarsko je od roku 2004 členem Evropské unie, a tímto krokem se pravidla obchodování změnily, především celní systém. Pro statistiku vnitřního obchodu EU je nutné při česko–maďarském obchodě vyplnit dokument Intrastat a od roku 2015 potom i EKAER, ten má především minimalizovat daňové úniky na DPH v Maďarsku,“ upozorňuje Jaroslav Štěpán, MBA z Intrastateu.com, poskytovatele reportingu EKAER. EKAER monitoruje zboží přepravované v rámci Maďarska a mezi Maďarskem a dalšími státy Evropské Unie. Po úpravě zákona a jeho platnosti mohou převážet zboží po Maďarsku pouze ti daňoví poplatníci, jenž mají EKAER číslo pro danou silniční přepravu.

Pozor, nepoužívání systému EKAER je pokutováno. Hrozí zabavení zboží a pokuta ve výši 40 % hodnoty zboží.

Co vše je nutné hlásit?

  • přepravu zboží z členských států EU do Maďarska za účelem nákupu výrobku nebo z jiného důvodu,
  • přepravu zboží z Maďarska do jiného členského státu EU za účelem prodeje zboží nebo z jiného důvodu,
  • přepravu zboží ve vnitrozemí v případě, že příjemce zboží není konečný spotřebitel a přeprava vyžaduje zaplacení mýtného.

Daňový subjekt, na základě nahlášení potřebných údajů o plánovaném uskutečnění přepravy zboží
v silniční dopravě, zaregistruje přepravu do evidence Státní daňové a celní správy. Na základě toho mu bude přiděleno k přepravě zboží číslo EKAER.

Finanční záruka

V případě, že daňový subjekt převáží rizikové zboží (jakými jsou například potraviny, písek, kámen, některé oleje, hnojiva, chemikálie, dřevo, textil, obuv), vyjma provádění silniční přepravy zboží za úplatu, musí skládat finanční záruku na přepravu. Ta činí 15 % hodnoty přepravovaného zboží. „Od povinnosti poskytnout finanční záruku je osvobozen ten daňový subjekt, kterého státní daňový úřad eviduje jako kvalifikovaného plátce daně nebo ten, který minimálně po dobu dvou let vyvíjí činnost a je v seznamu vedeném státní daňovou správou o daňových subjektech nemajících dluh státu a v době nahlášení přepravy zboží nemá vysloveno přerušení platnosti daňového identifikačního čísla,“ vysvětluje Jaroslav Štěpán, MBA z Intrastateu.com, poskytovatele reportingu EKAER.

Kdy není třeba EKAER hlásit?

Povinnost podání hlášení do systému EKAER odpadá v případech, kdy daňový subjekt odesílá nebo přijímá potraviny, jejichž hmotnost nepřesahuje 2 500 kg nebo jejich hodnota nepřesahuje 2 000 000 HUF (cca 155 371 Kč) a jsou přepraveny v rámci jedné cesty (přepravy). Dále pokud daňový subjekt odesílá nebo přijímá rizikové potravinářské výrobky v rámci jedné cesty (přepravy) a jejich hmotnost nepřesáhne 200 kg nebo jejich hodnota nepřesáhne 250 000 HUF (19 421 Kč). Posledním případem je situace, kdy hmotnost jiného rizikového zboží nepřesáhne 500 kg nebo hodnota zboží nepřesáhne 1 milion HUF.

Hlášení EKAER nijak nesouvisí s placením mýtného

Uvedená pravidla hlášení přeprav se musí aplikovat i v případě, kdy potraviny, které jsou určené jako rizikové, přepravuje vozidlo nepodléhající placení mýta a v rámci jedné cesty (přepravy) přesahuje hmotnost zboží určeného jednomu příjemci 200 kg, nebo hodnota tohoto zboží přesáhne sumu 250 000 HUF (forintů), nebo v případě, kdy jiné rizikové zboží (písek, kámen, některé oleje, hnojiva, chemikálie, dřevo, textil, obuv) přepravuje vozidlo nepodléhající placení mýta, a v rámci jedné cesty (přepravy) přesahuje hmotnost zboží určeného jednomu příjemci 500 kg, nebo hodnota tohoto zboží přesáhne sumu 1 000 000 HUF (forintů).

INFO NAVÍC

Výjimky z povinnosti vyžádat si číslo EKAER

Povinnost podávat hlášení do EKAER se netýká organizací jakými jsou například vojsko, civilní obrana, humanitární organizace a podobně. Dále taky pokud je veřejnou dopravou přepravováno:

  1. zboží, které je evidováno jako zboží podléhající placení spotřební daně;
  2. zboží, které je pod celním dohledem;
  3. zboží, které je přepravováno na základě nařízení EU č. 1013/2006/ES o odpadu;
  4. zboží, které má povolení k obchodování s kovy;
  5. zboží, které patří mezi léky a léčivé přípravky určené k lidské spotřebě;
  6. zboží přepravované poštovní službou;
  7. zboží, které nepatří mezi rizikové zboží a hmotnost tohoto nerizikového zboží pro stejného příjemce/odesílatele nepřesahuje 2 500 kg nebo bezdaňová hodnota tohoto zboží nepřesahuje 5 000 000 HUF, a je přepraveno v rámci jedné cesty (přepravy) ve vozidle podléhajícím placení mýta;
  8. zboží, které patří mezi rizikové zboží a jeho hmotnost nepřesáhne 500 kg a jeho celková bezdaňová hodnota nepřesáhne 1 000 000 HUF.
foto: www.freeimages.com

Přemrštěné výdaje v logistice aneb 3 oblasti, ve kterých lze téměř okamžitě snížit značné náklady

Firmy mají za sebou snad nejtěžší zkoušku udržitelnosti svého byznysu. Dá se říct, že nyní jsou všichni na jedné startovní čáře a je na každém, jak tuto situaci využije. Buď mohou zůstat ve starých kolejích, dělat vše stejně jako doposud a čekat, že to bude stačit, nebo využít situaci k analýze, restartu a zefektivnění svých procesů. Je jasné, že pandemie zásadně poznamenala obor průmyslu a následně i logistiky. Reflektuje to i poslední prohlášení provozovatele mýtného systému. Meziročně dopravci za mýtné v květnu zaplatili o 13 procent méně, protože jednoduše nebylo co expedovat.

Největší otázkou pro řadu závodů je nyní to, jak rychle dohnat ušlé zisky, o které přišly během doby, kdy byl jejich provoz paralyzován. Snížení nákladů je určitě dobrá, a navíc nejrychlejší cesta.

1. Náklady za přepravu

Největší položkou mezi náklady v logistice je bezpochyby právě samotná přeprava. Ať už dálková přeprava materiálu či zboží k odběrateli (zde berme v potaz i úhrady mýtného, palivo, servis a další) či jen přesun v rámci vlastního závodu nebo areálu. Větším oříškem je však pro firmy cena za dopravu zboží ze zahraničí. Hovoří se až o 11 procentech z nákupní ceny zboží. Řešení? „Volte lokální přepravce. Zde se určitě vyplatí investovat čas do srovnání možností. Porovnejte nabízené ceny známých mezinárodních dopravních společností s menšími lokálními přepravci, ideálně s českým zastoupením v dané destinaci. Takto lze náklady za dopravu ze zahraničí stáhnout třeba i o třetinu,  míní Jaroslav Štěpán z Intrastateu.com.

2. Náklady na nutnou administrativu

Při vnitrounijním obchodu patří mezi výdaje bezpochyby i zpracování výkazů pro Intrastat, při obchodování s Maďarskem potom i EKAER. Bohužel i toto je oblast, kde jsou firmy schopny vynakládat nemalé množství finančních prostředků, a to zbytečně. „Dost často se stává, že za jednu fakturu do hlášení Intrastat je firmám účtováno od 500 Kč až do 1000 Kč. Pro větší firmu tak celková částka může být až neúměrně vysoká. Mysleme na to, že snižování nákladů přinese vždy konkurenční výhodu,” vysvětluje Jaroslav Štěpán z Intrastateu.com. Proč tomu tak je? V době před vstupem do EU musely firmy zboží proclívat a platit celním deklarantům za vytvoření celní deklarace a za následné proclení. Se vstupem České republiky do EU se podmínky pochopitelně změnily, ceny ale zůstaly. A proto právě v této nutné administrativě lze snížit náklady klidně i o polovinu.

3. Skladovací náklady

Velký průtok peněz může způsobit i neefektivní skladování. Něž firmy začnou plánovat velké rekonstrukce, stavbu nových hal či se poohlíží po pronájmu skladovacích hal v logistických parcích, měly by nejprve provést audit stávajícího stavu skladování. To zahrnuje ověření, že firma efektivně využívá vlastních skladových prostor, že zvolila a využívá vhodný úložný systém a že ve skladu nezbývá zbytečně prázdný prostor. Nutné je jít opravdu do detailu, tedy zkontrolovat i to, zda je vhodně volen obalovaný materiál tak, aby se neplýtvalo s výplňovým materiálem. A paradoxně, zamyslet by se firmy měly i nad skladováním samotného obalového materiálu. Jednotková cena obalu neznamená, že ve výsledku je opravdu efektivní a spoří nám výdaje.

foto: www.freeimages.com

Kde ušetřit ve vnitrounijním obchodu?

Pandemie nového typu koronaviru postihla snad všechny obory. Firmy musely přistoupit na řadu úsporných opatření, ať už v podobě omezení provozu nebo radikálního snížení nákladů. V reakci na aktuální situaci firmy více než kdy předtím kriticky hodnotí své náklady a posuzují jejich relevantnost. Stejně tak tomu je i v mezinárodním obchodu, který pandemie rovněž ochromila.

Podle posledních údajů Českého statistického úřadu hodnota zahraničního obchodu klesá. Jak vývoz, který meziročně klesl o 0,7 %, tak i dovoz s poklesem 2,9 %. Avšak podle MPO je to už pátý měsíc v řadě, kdy zahraniční obchod vykazuje pokles, a to ještě ani nebyl zcela ovlivněn postupující pandemií COVID-19. Bilance zahraničního obchodu se státy EU28 skončila přebytkem ve výši 53 mld. Kč. Právě v souvislosti s vnitrounijním obchodem je vhod připomenout povinnost vykazování do Intrastatu.

Statistický systém Intrastat je založen na povinném výkaznictví pro ekonomické subjekty, které provádí vnitrounijní obchod, je závazný a ve svých základních principech stejný ve všech státech EU. Zajištění a provoz systému Intrastat (např. formy výkazu, organizační zabezpečení) však řeší jednotlivé státy EU tak, jak to nejlépe vyhovuje jejich státní administrativě. V různých zemích EU tedy sběr údajů pro systém Intrastat zajišťují různé orgány státní správy (např. národní statistické úřady, národní úřady celní nebo i národní banka). Povinnost vykazování údajů v systému Intrastat je stanovena ustanoveními předpisů EU, které jsou v ČR upraveny zejména Vyhláškou č. 200/2004 Sb., o statistice vyváženého a dováženého zboží a způsobu sdělování údajů o obchodu mezi Českou republikou a ostatními členskými státy Evropského společenství, celním zákonem a příslušnou prováděcí vyhláškou.

Výkaz pro Intrastat se odevzdává celní správě souhrnně za sledované období, kterým je jeden měsíc, a to nejpozději do 12. pracovního dne v měsíci následujícím.

Změna výše asimilačního prahu

Povinnost vykazovat údaje v systému Intrastat se týká subjektů, které překročí tzv. asimilační práh při přijetí nebo odeslání zboží do jiného členského státu EU. Za připomenutí stojí poslední větší změna, a to navýšení limitů pro hlášení do Intrastatu. Původní limit 8 mil. Kč se od roku 2019 zvedl na 12 mil Kč pro odeslání i přijetí. „Asimilační práh vychází z fakturované hodnoty zboží, odděleně pro přijetí a pro odeslání zboží. Překročením asimilačního prahu se subjekt stane osobou povinnou k vykazování, takzvanou zpravodajskou jednotkou,“ vysvětluje Jaroslav Štěpán, MBA z Intrastateu.com, poskytovatele reportingu Intrastat pro firmy i jednotlivce.

Zbytečné přeplácení

Pokud se rozhodnete využít ke zpracování dat pro Intrastat služeb odborníků, firmu vybírejte pečlivě. Pozornost obzvlášť věnujte cenám, které mohou být nesmyslně nadsazené. „V praxi se bohužel můžete setkat s tím, že za jednu fakturu do hlášení Intrastat vám bude účtováno od 500 Kč až do 1000 Kč. Lehce spočítáme, že jako větší firmu s dvaceti „dovozy“, vás taková služba může vyjít klidně na 10 000 Kč i více, což je velmi neúměrná částka. Domnívám se, že tyto vysoké ceny jsou pozůstatek z doby před vstupem do EU, kdy firmy musely zboží proclívat a platit celním deklarantům za vytvoření celní deklarace a za následné proclení. Proto se stává, že nás klienti vyhledávají za účelem snížení nákladů za Intrastat. Často se nám daří snížit tyto náklady i o polovinu,“ vysvětluje Jaroslav Štěpán z  Intrastateu.com .

Ušetřete na sankcích

Každá osoba, která má sídlo nebo trvalý pobyt na území ČR, je povinna sdělit celním orgánům pravdivé informace o vnitrounijním obchodu způsobem a s použitím dokladu, které jsou stanoveny Vyhláškou č. 200/2004 Sb., o statistice vyváženého a dováženého zboží a způsobu sdělování údajů
o obchodu mezi Českou republikou a ostatními členskými státy Evropského společenství, a poskytnout celním orgánům nezbytnou součinnost. Celní úřad je, dle ustanovení § 319 zákona č. 13/2004 Sb., celní zákon v platném znění, oprávněn za neplnění těchto povinností pokutovat až do výše 1 000 000 Kč.

Pozor na dvojí kontrolu přiznání k DPH

Pro vyhotovování výkazů pro Intrastat a pro jeho předávání celnímu úřadu si může zpravodajská jednotka zvolit a zmocnit zástupce, který může za zpravodajskou jednotku údaje pro systém Intrastat vykazovat a následně je předávat příslušnému orgánu. Takové zastoupení musí být učiněno písemným zmocněním, smlouvou nebo jiným dokumentem, který bude možné prokázat. Zmocnění přináší řadu výhod, které spočívají například v úspoře za zaměstnance, které by se zpracování věnoval, úspory za financování školení, jistotu časného odevzdání hlášení, jednoduše kompletní know-how. „Navíc, celní úřady často porovnávají údaje odevzdané prostřednictvím Intrastatu s odevzdaným přiznáním k DPH. Tyto dva údaje by spolu měly korespondovat! Ne vždy tomu tak ale je, a to z různých důvodů. Pro celní správu jsou tyto nesrovnalosti ale důvodem ke zpětným kontrolám. Právě i kvůli těmto případům se vyplatí správu pro Intrastat outsourcovat odborníkům,“ upozorňuje Jaroslav Štěpán.

foto: www.freeimages.com