Reportování dat do Intrastatu se zjednoduší!

V září bylo ve Sbírce zákonů České republiky publikováno nařízení vlády č. 333/2021 Sb., ze dne 23. srpna 2021 k provedení některých ustanovení celního zákona v oblasti statistiky. Toto nařízení reaguje na evropskou legislativu upravující podnikové statistiky a s účinností od 1. ledna 2022 přinese řadu novinek. V příštím roce se tak od administrativy spojené s Intrastatem uleví především drobným podnikatelům a menším firmám.

Významnou změnou pro zpravodajské jednotky bude možnost odeslat zjednodušené hlášení. Tu lze využít, pokud za předcházející kalendářní rok vyvezou do EU nebo dovezou z EU zboží, jehož hodnota překročí práh pro vykazování ve výši 12 miliónů Kč a zároveň nepřesáhne výši 20 miliónů Kč. Současně nemůže zpravodajská jednotka obchodovat s komoditami stanovenými sdělením Českého statistického úřadu jako zboží, které není určené pro zjednodušené vykazování. Zjednodušené hlášení se odesílá zvlášť pro dovezené a zvlášť pro vyvezené zboží.

Jak to bude vypadat v praxi?

  • Zpravodajská jednotka odešle místo 12 měsíčních výkazů pouze jedno zjednodušené hlášení pro daný směr za rok.
  • Do výkazu pro Intrastat se uvede pouze směr pohybu zboží, referenční období a kód typu věty ZH.
  • Zpravodajská jednotka nemusí oznamovat místně příslušnému celnímu úřadu skutečnost, že využije možnost zjednodušeného vykazování.
  • Po odeslání zjednodušeného hlášení si zpravodajská jednotka hlídá, zda celková hodnota zboží nepřesáhla 20 miliónů Kč pro daný směr. A zároveň kontroluje, jestli nezačala obchodovat s komoditami uvedenými ve Sdělení ČSÚ (zboží, které není určeno pro zjednodušené vykazování).
  • Pokud zpravodajská jednotka v roce 2022 využije zjednodušené hlášení, ale v roce 2023 jí končí povinnost vykazování Intrastatu (nepřesáhne limit 12 mil. Kč pro vykazování v daném směru), je třeba oznámit místně příslušnému celnímu úřadu ukončení podávání zjednodušeného hlášení.
  • Vykazování zjednodušeného hlášení se ukončí automaticky v okamžiku, kdy zpravodajská jednotka v průběhu kalendářního roku odešle standardní výkaz pro Intrastat. Tím fakticky oznamuje, že již nesplňuje podmínky pro zjednodušené hlášení.

Další změny v reportování dat do Intrastatu od 1. ledna 2022

S počátkem příštího roku se rozšíří požadované údaje ve výkazu pro vývoz zboží do EU. K dosavadním položkám budou zpravodajské jednotky nově vykazovat údaje o zemi původu vyváženého zboží a DIČ partnerského subjektu v členském státě dovozu. Může nastat situace, kdy partnerský subjekt DIČ nemá, případně ho zpravodajská jednotka nezná. Potom se tento údaj vyjádří kódem „QV123“.

Významně se také promění existující kódy povahy transakce. Ze stávajících 25 dvoumístných číselných kódů odlišujících jednu transakci od druhé jich bude nově 18.

Hodnota malých zásilek, které je možné vykazovat zjednodušeně pod společným kódem zboží 99500000, se od roku 2022 zvýší ze současných 200 EUR na 400 EUR.

Doplňkové měrné jednotky se budou nově zaokrouhlovat stejným způsobem jako vlastní hmotnost zboží. Množství v doplňkové měrné jednotce zboží menší než 1 se tak do výkazu pro Intrastat uvede s přesností na tři desetinná místa. Hodnoty doplňkové měrné jednotky vyšší než 1 se do výkazu uvedou matematicky zaokrouhleně na celá čísla.

Od příštího roku dojde ke změně používané terminologie. Namísto současně užívaného termínu „odeslání“ se bude používat vývoz zboží do jiného členského státu EU a pojem „přijetí“ nahradí dovoz zboží z jiného členského státu EU.

Pokud bude časová prodleva mezi dovozem nebo vývozem zboží a zdanitelným plněním delší než dva kalendářní měsíce, pak se referenčním obdobím stává měsíc, v němž došlo ke skutečnému dovozu nebo vývozu.

V neposlední řadě se změní vykazování tzv. stoprocentního dobropisu. Při poskytnutí dobropisu, kterým je prodávajícím vrácena zpět kupujícímu celá uhrazená částka za dodané zboží, ve výkazu uvedené údaje se následně opraví. Původně uvedená hodnota zboží před poskytnutím dobropisu se sníží o hodnotu dobropisu nebo se daný řádek Intrastatu smaže.

Toto byly hlavní novinky, které nám rok 2022 přinese. Veškeré změny (účinné od příštího roku) budou uvedeny v Příručce pro Intrastat CZ ve verzi V22, která se objeví na stránkách ČSÚ.

foto: www.freeimages.com
zdroj: czso.cz

DPH při dovozu se začne vybírat u všech zásilek ze zemí mimo EU

Novely zákona o dani z přidané hodnoty a celního zákona, které implementují evropské předpisy do našeho právního řádu, schválila Poslanecká sněmovna i s pozměňovacími návrhy Senátu dne 14. září 2021. Dnes je podepsal prezident republiky. Den po zveřejnění ve Sbírce zákonů nabydou novely účinnosti. Změny ve způsobu odbavování zásilek ze třetích zemí a platbách DPH by tak měly nastat od 1. října 2021. Co vás čeká, když si objednáte zboží a přijde vám ze země mimo EU, se dozvíte v našem článku.

S počátkem října dojde ke zrušení osvobození od DPH pro malé zásilky v hodnotě pod 22 EUR. To pocítí především zákazníci čínských e-shopů, kteří si zde objednávali drobné zboží bez povinnosti z něj platit DPH. Tato změna měla nastat v celé Evropské unii od 1. ledna 2021, a to na základě daňových balíčků týkajících se přeshraničního elektronického obchodu schválených Radou EU. Stanovený termín nakonec Evropská komise odložila kvůli epidemii koronaviru o půl roku na 1. července 2021. Nám se tento termín s ohledem na nedokončený legislativní proces zmiňované novely dodržet nepodařilo, proto zatím fungujeme s určitými výjimkami. Jak to tedy vypadá teď a co se změní od příštího měsíce?

Co platí do 30. září 2021?

DPH a clo

  • Zásilky v hodnotě nepřesahující 22 EUR jsou osvobozeny od cla i DPH.
  • Zásilky od 22 EUR do 150 EUR jsou osvobozeny od cla, ale DPH zákazník platí.
  • Zásilky v hodnotě vyšší než 150 EUR podléhají povinnosti zaplatit clo i DPH.

Zpozornět je třeba při nákupu alkoholických a tabákových výrobků, parfémů a toaletní vody. Na toto zboží se vztahuje povinnost uhradit clo i DPH bez ohledu na celkovou hodnotu zásilky. Podobná situace nastává i v okamžiku, kdy zboží kupuje fyzická či právnická osoba za účelem vykonávání podnikatelské činnosti (např. vybavení kanceláře) nebo jako předmět podnikání (přeprodej zboží). V tomto případě platí DPH vždy, nehledě na výši hodnoty zásilky, a clo se vyměřuje každému, kdo nakoupil zboží převyšující hodnotu 150 EUR.

Osvobození od DPH i cla platí pro soukromé balíčky hodnoty nižší než 45 EUR. Jedná se o dary, které posílá soukromá osoba jiné soukromé osobě. Povinnost celní deklarace, stejným způsobem jako u zásilek do 150 EUR, se však týká i těchto balíčků.

Celní prohlášení

Povinnost podávat celní prohlášení při dovozu zboží ze 3 zemích je upravena nařízeními v rámci právního systému EU, která působí přímo. Není tak nutné přizpůsobit národní legislativu. Proto v souladu s celní legislativou EU platí od 1. července 2021 následující pravidla:

  • Při doručování zásilky expresními přepravci nemusíte nic řešit. Zasilatelská služba vás v celním řízení zastoupí a elektronické celní prohlášení podá za vás. A to i v případě, že cena zásilky nepřesáhne 22 EUR.
  • Pokud zásilku přepravuje poštovní operátor (např. Česká pošta) platí odlišná pravidla. U přepravy zboží poštovním přepravcem existuje do 30. září 2021 výjimka. Podání elektronického celního prohlášení u zásilek nepřesahujících hodnotu 22 EUR není povinné. Neplatí to ale v situaci, kdy je zboží na e-shopu prodáváno v tzv. režimu jednoho správního místa pro dovoz (IOSS). Podání elektronického celního prohlášení je v tomto případě povinné i u zásilek nepřesahující hodnotu 22 EUR.
  • U zásilek s hodnotou mezi 22 až 150 EUR se elektronické celní prohlášení podává vždy, ať už zboží přepravuje kdokoliv.

Celní správa ČR umožňuje občanům podání elektronického celního prohlášení u zásilek s hodnotou mezi 22 a 150 EUR, a to prostřednictvím speciální aplikace (eCeP), kterou pro tyto účely vyvinula. Aplikaci je možné využít i u zboží nakoupeného v rámci režimu IOSS (pokud jejich hodnota nepřesáhne 22 EUR).

Veškeré celní formality za vás může vyřídit váš zástupce, kterého si sami zvolíte. Zjednodušíte si tak za poplatek povinnou administrativu.

Co se mění od 1. října 2021?

Od data účinnosti novely zákona o DPH bude povinné hradit DPH z každé zásilky se zbožím, kterou si zákazník objedná a přijde mu ze zemí mimo EU. Nebude tak už dále platit žádný limit pro osvobození od DPH. Výjimkou bude zboží, u něhož DPH zákazník uhradí již na e-shopu.

U všech zásilek do 150 EUR bude třeba podat elektronické celní prohlášení. To lze provést prostřednictvím již zmíněné aplikace eCeP. Přihlásíte se, ověříte zásilku, vyplníte požadované údaje, podle kterých vám bude vyčíslena výše DPH. Po jeho zaplacení bude zásilka propuštěna do České republiky. DPH se vypočítá z celkové ceny zásilky, tedy z hodnoty zboží s poplatkem za dopravu. Zásilkám v hodnotě nepřevyšující částku 150 EUR zůstává zachováno osvobození od cla.

Pro podnikatelské zásilky a zásilky nad 150 EUR se pravidla nemění. V obou případech bude stále třeba absolvovat celní řízení a zaplatit vyměřené DPH i clo.

Nadále bude možné se nechat při podání celního prohlášení zastoupit dopravcem či specializovanou firmou.

A v jakém okamžiku objednávky začnou platit nová pravidla? Rozhodující je moment podání celního prohlášení. Pokud dojde k celní deklaraci 1. října a později, odbavení zboží se bude řídit novými předpisy bez ohledu na to, zda zásilka do ČR dorazila už před koncem září či nikoliv.

Na závěr bych ráda připomněla, že může nastat situace, kdy objednáte zboží z e-shopu mimo EU, a přesto nemusíte řešit žádné celní formality. Jak je to možné? Odpověď je jednoduchá. Některé z těchto e-shopů mohou mít v EU vlastní sklady. V takovém případě je už DPH za zboží zaplaceno a zboží propuštěno na trh v EU. Potom zákazník nemusí nic řešit. Pro něj se jedná o stejný nákup, jako kdyby nakupoval v českém e-shopu.

Nenašli jste v článku, co jste hledali? Nevadí! NAPIŠTE NÁM, co vás zajímá. Rádi vám pomůžeme.

foto: www.freeimages.com
zdroj: celnisprava.cz,  celnicka.cz

 

Změny v zásilkovém prodeji zboží od 1.7.2021

S blížícími se změnami v pravidlech DPH jistě zpozornili nejen majitelé a provozovatelé e-shopů prodávajících zboží do dalších států EU. Právě těch se ale novela zákona o DPH významně dotkne. S počátkem července 2021 začnou platit nová pravidla, která by měla podnikatelům usnadnit plnění povinností týkajících se plátců DPH. Tato pravidla budou jednotná pro všechny e-shopy prodávající své zboží zákazníkům do ostatních zemí EU. Jaké novinky přinese příští měsíc si projdeme v následujícím článku.

V současné doběkaždý stát stanovený vlastní limit, při jehož překročení je firma povinna se zaregistrovat v dané zemi k DPH. Stávalo se tak, že pokud například český e-shop prodával své zboží osobám nepovinným k dani (koncovým zákazníkům) do dalších zemí EU, musel hlídat výši obratu v jednotlivých zemích zvlášť. V případě překročení příslušného limitu měl povinnost se v dané zemi zaregistrovat k DPH. Musel tak odevzdávat daňová přiznání ve všech státech s platnou registrací k DPH. Tyto podmínky týkající se limitů, povinnosti registrace k DPH v zahraničí a další s tím spojené administrativy se však od 1. července 2021 mění.

Co nás čeká?

  • Zásilkový prodej se bude nově označovat jako prodej zboží na dálku.
  • Limity pro dálkový prodej se v jednotlivých členských státech ruší.
    • Zavádí se jednotný limit 10.000 EUR bez DPH za kalendářní rok v součtu pro prodej zboží na dálku i poskytování služeb do všech členských zemí EU.
    • Překročením limitu vznikne firmě povinnost zaregistrovat se k DPH v členském státě nebo státech, kam je její zboží odesíláno. Za předpokladu, že nevyužije režim jednoho správního místa (tzv. OSS – One Stop Shop).
    • Limit 10.000 EUR platí zpětně i pro celý rok 2020 a první polovinu roku 2021.
  • Firma má možnost využít režimu jednoho správního místa.
    • Nemusí se registrovat k DPH v jednotlivých členských státech EU, kam zboží z prodeje na dálku odesílá.
    • Identifikuje se k tomuto režimu v jednom státě, kde přizná zboží z prodeje na dálku do jednotlivých zemí EU. DPH tak odvede pouze v tomto státě (přestože se jedná o přeshraniční plnění v EU).

Pokud je firma registrovaná k DPH ve více členských zemích EU a rozhodne se využívat režimu jednoho správního místa, nedojede k automatickému zrušení těchto registrací.

Jak správně vykázat prodej zboží na dálku do Intrastatu?

Prodej zboží na dálku koncovým zákazníkům do jiného či jiných členských států EU se do Intrastatu zaznamená dvojím způsobem. Rozhoduje skutečnost, zda je zpravodajská jednotka zaregistrovaná ve státě určení k DPH či není.

  • Zpravodajská jednotka prodávající zboží na dálku do státu, kde nemá registraci k DPH, vykáže do hlášení pro Intrastat odeslané zboží s kódem povahy transakce „19“.
  • Zpravodajská jednotka prodávající zboží na dálku do státu, kde má registraci k DPH, vykáže do hlášení pro Intrastat odeslané zboží s kódem povahy transakce „92“.

Zajímá vás více informací ke zmíněným změnám? Neváhejte se na nás obrátit.

NAPIŠTE NÁM

foto: www.freeimages.com
zdroj: czso.cz

Změny ve vykazování Intrastatu pro rok 2021

Stejně jako každý rok byla na stránkách Českého statistického úřadu zveřejněna aktualizovaná verze Příručky pro Intrastat CZ účinná od 1.1.2021. Změny ve vykazování do statistického systému pro letošní rok navazují na „Brexit“, který byl zakončen dohodou mezi EU a Spojeným královstvím. Více se dočtete v předchozím článku. A jak se změní vykazování obchodu se Spojeným královstvím po ukončení přechodného období? Pojďme si projít novinky pro letošní rok.

Platnost dosavadního kódu pro Spojené království „GB“ v systému Intrastat byla ukončena k 31.12.2020. Jeho použití je možné výjimečně pouze pro sběr dat za leden 2021 a také pro opravy výkazů za období roku 2020. Nově je třeba pro odlišení území Spojeného království z daňového hlediska používat kódy XI a XU. Kód XI značí území Severního Irska, které zůstává celním územím Unie, tudíž přímý pohyb zboží se bude nadále vykazovat do systému Intrastat. V přehledu zkratek států určení či odeslání tak kód GB nahradí kód XI.

Pro vyznačení státu určení nebo odeslání se používají následující alfabetické kódy:

BEBelgieLTLitvaATRakousko
BGBulharskoLVLotyšskoRORumunsko
DKDánskoLULucemburskoGRŘecko
EEEstonskoHUMaďarskoSKSlovensko
FIFinskoMTMaltaSISlovinsko
FRFrancie (a Monako)DENěmeckoXISpojené království (Severní Irsko)
IEIrskoNLNizozemskoESŠpanělsko
ITItáliePLPolskoSEŠvédsko
CYKyprPTPortugalskoHRChorvatsko

 

Kód XU značí celé území Spojeného království bez Severního Irska, které se stalo vystoupením z EU třetí zemí. Ukončením přechodného období se tak od 1.1.2021 se pohyb zboží mezi Českou republikou a Spojeným královstvím (bez Severního Irska) do Intrastatu nevykazuje, pokud celní řízení probíhá v ČR. Kód XU se tak v systému Intrastat použije pouze pro označení státu původu.

Tolik k novinkám, které přineslo ukončení celého procesu brexitu. Na závěr je třeba zmínit každoroční změny v kombinované nomenklatuře. Prováděcím nařízením komise (EU) 2020/1577 ze dne 21. září 2020 se mění příloha I nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku. Aktuálně platný celní sazebník naleznete na stránkách celní správy.

foto: www.freeimages.com
zdroj: celnisprava.czczso.cz

Brexit je u konce – Spojené království vstupuje do roku 2021 s dohodou.

S posledními dny roku 2020 přichází konec i tzv. přechodného období, kdy Spojené království zůstává součástí celní unie a funguje v rámci jednotného trhu, přestože už dále nepatří mezi členské státy EU. Téměř do poslední chvíle byla dohoda mezi EU a Spojeným královstvím dosti nejistá, ale nakonec se na Štědrý den podařilo oběma stranám shodnout na podobě budoucích vztahů. Jelikož 28. prosince 2020 podpořili zástupci všech členských států EU pobrexitovou dohodu, může tak začít od 1. ledna 2021 platit i bez souhlasu Evropského parlamentu. Ten ji bude schvalovat dodatečně v lednu následujícího roku.

I přes úspěšné dojednání dohody však obě strany čeká množství změn. Dohoda sice zavádí nulová cla a kvóty na zboží, s nímž se mezi Spojeným královstvím a Evropskou unií obchoduje, ale nic to nemění na skutečnosti, že je Velká Británie třetí zemí. S koncem přechodného období ztratí výhody člena EU a nebude již nadále součástí jednotného trhu a celní unie. Britské vývozce čeká více administrativy. Celní orgány v členských státech budou na základě celního kodexu Unie provádět kontroly přepravovaného zboží ze Spojeného království stejně jako u zboží z ostatních třetích zemí. To může vést k prodloužení lhůt při vyřizován celních formalit a postupů.

Nová pravidla pro obchod se Spojeným královstvím od ledna 2021:

  • Registrační a identifikační číslo hospodářského subjektu (EORI) pro vyřízení celních formalit vydáno ve Spojeném království již nebude dále platné. Je nutné zažádat o vydání nového EORI.
  • Oprávnění hospodářských subjektů či jiná oprávnění vydaná ve Spojeném království přestanou platit. Pro získání oprávnění EU o ně musí subjekt žádat v členském státě EU.
  • Firmy z EU se musí seznámit s formalitami a postupy pro obchodování se Spojeným královstvím jakožto třetí zemí.
  • Při importu zboží ze Spojeného království na území EU bude vybírána daň z přidané hodnoty (DPH).
  • Zboží vyvážené z EU bude osvobozeno od DPH, jestliže vývozce doloží, že zboží opustilo Unii.
  • Firmy z EU se musí seznámit s postupy v oblasti DPH pro obchodování se Spojeným královstvím jakožto třetí zemí.
  • Při importu zboží podléhajícího spotřební dani (alkoholické a tabákové výrobky) se tato daň vybírá a je splatná při uvedení zboží na trh.
  • Pro obchod platí stejná pravidla Unie zakazující či omezující import či export určitého zboží z důvodu veřejného pořádku. Jako je například ochrana zdraví, bezpečnosti a životního prostředí (dovoz a vývoz léků, odpadu, vojenského materiálu, ohrožených druhů rostlin a živočichů apod.).

K uplatnění nulové sazby cla bude nutné doložit příslušné dokumenty, které prokážou původ zboží v EU nebo ve Spojeném království. Pokud tyto dokumenty nebudou v rámci celního řízení předloženy, pak bude uplatňována standardní sazba cla podle Společného celního sazebníku EU.

Změny ve vykazování Intrastatu

Od 1. 1. 2021 se změní vykazovaní pohybu zboží mezi Spojeným královstvím a ostatními členskými státy EU v rámci systému Intrastat. Za referenční období leden 2021 bude ještě naposledy možné vykázat přesun zboží mezi Spojeným královstvím a ČR vlivem časového nesouladu souvisejícího s přepravou zboží nebo z důvodu vykazování zboží podle DPH. Počínaje referenčním obdobím únor 2021 se začne vykazovat pouze pohyb mezi Severním Irskem a Českou republikou. Obchod mezi Českou republikou a ostatními částmi Spojeného království (bez Severního Irska) se již nadále nebude do Intrastatu uvádět. V kontextu této změny se zavádí nové kódy:

  • XI – Spojené království (Severní Irsko) a
  • XU – Spojené království (bez Severního Irska).

Kód XU se tak bude v systému Intrastat nově používat pouze k označení státu původu.

foto: www.freeimages.com
zdroj: celnisprava.cz

 

Kdy a jak správně opravit výkazy pro Intrastat?

Zjistili jste nové informace, které se v již odevzdaném výkazu pro Intrastat měly objevit, ale v okamžiku jeho zpracování Vám chyběly? Situace, co může nastat velmi snadno. V této chvíli je důležité znát pravidla pro postup při opravách výkazů předaných celnímu úřadu. Ta upravuje příručka pro Intrastat, stejně jako jejich termíny. Dále uvádí chyby a nepřesnosti, které není třeba opravovat, a také postup při následné opravě výkazů při vystavení dobropisu. V našem článku naleznete všechny potřebné informaci, které byste měli vědět, než se pustíte do opravy výkazů pro Intrastat.

Zjistí-li zpravodajská jednotka nepřesnosti v odeslaném výkazu pro Intrastat,  má povinnost chybné údaje opravit nejpozději do 30 dnů od tohoto okamžiku. Opravu provede v souladu s předpisy platnými pro rok daného referenčního období výkazu. Nejzazší termín oprav je 12. pracovní den měsíce července v roce následujícím po roce, v němž byly nesprávné údaje za některý měsíc vykázány. Po uplynutí červnového termínu hlášení již není možné žádný z měsíců předešlého roku opravit.

Opravu výkazů zaslaných celnímu úřadu elektronicky lze provést dvojím způsobem. Původní výkaz může zpravodajská jednotka celý zrušit a poslat na místo něj nový, úplný se správnými daty. Tento postup je jediný možný při opravě jednorázového výkazu podaného v listinné podobě. Druhou možností je v hlášení přímo v aplikaci InstatDesk opravit chybné údaje v konkrétních řádcích, a aktualizovat tak stávající hlášení.

Kdy není třeba výkaz pro Intrastat opravovat?

  • Pokud se opravou nesprávně uvedeného údaje o fakturované částce nezmění chybně vykázaná hodnota o více než 5 %.
  • V případě, že se opravou nepřesně uvedeného údaje o vlastní hmotnosti nebo množství v doplňkové měrné jednotce nezmění chybně vykázaný údaj o více než 5 %.
  • Ostatní chybně vykázané údaje (vyjma fakturované hodnoty a množství) se nemusí opravovat, pokud se vztahují k hodnotě nepřesahující 10.000 Kč.

Pro stanovení pětiprocentního limitu není rozhodující, zda se opravou konečná suma zvýší nebo sníží. Při vykazování do Intrastatu by měla zpravodajská jednotka zvážit možnost souhrnného uvádění údajů. Pokud má při odeslání nebo přijetí zboží více případů se stejnou celní nomenklaturou, shodným druhem dopravy, povahy transakce, země určení či odeslání a původu, stejným kódem skupiny dodacích podmínek i vyznačením kódu zvláštního pohybu a statistického znaku, je vhodné je vykázat souhrnně v jednom řádku. Lze tak omezit množství případných následných oprav využitím možnosti neopravovat chybné údaje.

Dobropisy a opravy výkazů pro Intrastat

Vystavení dobropisu k dodanému a do Intrastatu vykázanému zboží může změnit jeho cenu následovně:

  • Dobropis sníží původní cenu zboží. Děje se tak například na základě uznané reklamace vadného plnění kupní smlouvy (třeba z důvodů špatné kvality zboží). Zpravodajská jednotka musí opravit údaje o hodnotě zlevňovaného zboží v původním výkazu o jeho přijetí nebo odeslání. Opravu nemusí provádět pouze v případě, že dobropisovaná částka spolu s přidanými dalšími rozdíly chybně vykázaného údaje o fakturované sumě nepřesáhne 5% daného nesprávně vykázaného údaje.
  • Prodávající vrací dobropisem kupujícímu zpět celou uhrazenou cenu za dodané zboží. A to bez ohledu na skutečnost, zda se úplný dobropis vztahuje na celou zásilku zboží nebo jen na její část. Ve výkazu pro Intrastat se uvedené údaje následně neopravují. Původně uvedená hodnota zboží před vystavením dobropisu zůstává stejná a dobropis se tak v Intrastatu vůbec nevykáže. Přitom nezáleží na tom, zda se dobropisované zboží vrátí prodávajícímu či zda zůstane kupujícímu.

Ostatní pravidla

Pokud se celá zásilka zboží nebo její část vrací zpět, dodatečně se neopravují údaje v již předaném výkazu pro Intrastat. Zpětné odeslání původně přijatého zboží či zpětné přijetí původně odeslaného zboží se značí kódem transakce „21“ a vykazuje se s původní hodnotou.

V případě, že zpravodajská jednotka očekává následnou změnu vykazované hodnoty zboží v době, kdy připravuje výkaz pro Intrastat, může vykázat už předpokládanou hodnotu. Předejde tak následné opravě výkazu. Pokud k očekávané změně nedojde, případně v jiné výši, musí opravit hodnotu na skutečný údaj. I zde lze využít pravidlo o možnosti neopravovat chybné údaje, pokud se hodnota nezmění o více či méně než 5%.

Následně se ve výkazech pro Intrastat neopravuje kód transakce, pokud byl v době uvedení do výkazu správný, ale pozdější nakládání se zbožím tomu neodpovídá. Jedná se například o dodatečné dohody a rozhodnutí o nevrácení zboží po jeho zpracování dle smlouvy nebo o nevrácení zboží původně určeného k takovému zpracování, o nevrácení zboží po jeho dlouhodobém skladování na jiném než konsignačním či distribučním skladu nebo po jiném dočasném přijetí nebo odeslání k dočasnému použití na dobu delší než dva roky.

Nyní by Vás nemělo při opravě výkazů pro INTRASTAT nic zaskočit. Pokud si však přece jen nejste zcela jisti, neváhejte se na nás obrátit.

NAPIŠTE NÁM

Zjednodušení systému EKAER aneb co nás čeká v roce 2021

Elektronický systém obchodní kontroly na veřejných komunikacích (EKAER) zavedla maďarská vláda v lednu 2015. Systém monitoruje pohyb zboží, které je přepravované v rámci Maďarska a mezi Maďarskem a ostatními státy EU. Má zajistit transparentnost pohybu zboží a tím minimalizovat možné daňové úniky v oblasti DPH. Daňovému subjektu tak vzniká oznamovací povinnost při přepravě zboží přesahující stanovené peněžní a hmotnostní limity, zvlášť pro rizikové a pro nerizikové zboží. Nesplněním této povinnosti se daňový subjekt vystavuje riziku uložení pokuty až do výše 40 % hodnoty nenahlášeného zboží. Kromě finanční sankce může dále Státní daňový a celní orgán přistoupit k zabavení přepravovaného zboží. Během uplynulých let se administrativa související s vykazováním do systému EKAER několikrát uvolnila. Například bylo možné žádat o výjimku z povinnosti hlásit přepravu pro krátké vnitrostátní cesty nepřesahující vzdálenost 20 km. Nyní také lze za určitých podmínek EKAER report následně opravit. Dosud největší změna by měla přijít od 1. ledna 2021, a to v podobě zrušení oznamovací povinnosti u nerizikového zboží.

Počátkem roku 2019 Evropská komise opakovaně vyjádřila své stanovisko k systému EKAER. Oznamovací povinnost do EKAER není, podle jejich názoru, v souladu s příslušnými evropskými předpisy v oblasti DPH a představuje administrativní zátěž pro intrakomunitární obchod. Mimo jiné uvedla, že maďarské právní předpisy porušují zásady neutrality, proporcionality a volného pohybu zboží. Evropská komise současně pověřila Maďarsko, aby řádně harmonizovalo vnitrostátní předpisy. Změny v pravidlech vykazování do EKAER tak maďarská vláda zapracovala do návrhu zákona o státním rozpočtu pro rok 2021, který zahrnuje vedle změn v EKAER i úpravy týkající se daňové problematiky.

Plánované změny v systému EKAER

Na základě návrhu zákona o státním rozpočtu pro rok 2021, předloženého parlamentu v červenci letošního roku, lze očekávat od 1. ledna 2021 následující změny:

  • Oznamovací povinnost EKAER pro nerizikové zboží bude úplně zrušena.
  • Oznamovací povinnost EKAER se bude nově vztahovat pouze na přepravu rizikového zboží, které přesahuje stanovený peněžní nebo hmotnostní limit. Jejich výše v současné chvíli ještě není určena. Aktuálně definované limity pro rizikové zboží jsou následující: celková hodnota zásilky bez DPH 1 000 000 HUF a celková hmotnost zásilky 500 kg.
  • Daňovému subjektu může být uložena sankce až do výše 40% čisté hodnoty zboží, pokud
    • nesplní svou oznamovací povinnost,
    • nebo pokud nesprávně informuje o hmotnosti či hodnotě přepravovaného zboží.
  • V ostatních případech (například psaní údajů, korespondence apod.) může být daňovému poplatníkovi, který je fyzickou osobou, uložena výchozí pokuta ve výši nejméně 200 000 HUF. V případě daňového poplatníka, který není fyzickou osobou, je částka výchozí pokuty nejméně 500 000 HUF.
  • Očekává se, že nadále bude platit povinnost poskytnout finanční záruku na přepravu rizikového zboží. Od této povinnosti je daňový subjekt osvobozen, pokud
    • ho státní daňový úřad eviduje jako kvalifikovaného plátce daně,
    • nebo minimálně po dobu dvou let vyvíjí činnost a je v seznamu vedeném státní daňovou správou o daňových subjektech bez veřejného dluhu. A zároveň v době nahlášení přepravy zboží nebylo pozastaveno jeho daňové identifikační číslo.

Podrobná pravidla pro vykazování do systému EKAER návrh zákona neupravuje. Ta budou obsažena až ve vyhlášce ministra národního hospodářství, která zatím není k dispozici. V současné chvíli tak není jasné, zda v příštím roce dojde k rozšíření seznamu rizikového zboží, jaké budou limity pro stanovení vzniku oznamovací povinnosti, případně zda bude nadále platit povinnost daňovému subjektu poskytnout finanční záruku v případě, že nesplňuje podmínky nezbytné k jejímu osvobození. Jakmile bude ministerská vyhláška uveřejněna, přehled změn upřesním.

foto: www.freeimages.com
zdroj: adozona.hu

Vše, co jste potřebovali vědět o česko-maďarském obchodu

Maďarsko patří mezi naše hlavní zahraniční partnery. Podle předběžných údajů MPO o zahraničním obchodu z dat ČSÚ za rok 2019 je na 9. pořadí mezi státy, do kterých je české zboží vyváženo a na 11. pozici dovozu. Mezi nejvýznamnější položky, se kterými obchodujeme, jsou potraviny a živá zvířata, nápoje a tabák, suroviny nepoživatelné a další. Do Maďarska potom nejvíce vyvážíme silniční vozidla, elektronická zařízení, přístroje, spotřebiče a další. Stejně tak i dovážíme elektrická zařízení, stroje a zařízení k výrobě energie, silniční vozidla a další výrobky a léčiva. Perspektivních položek pro další český export je hned několik. Podle zprávy Zastupitelského úřadu ČR v Budapešti se příležitosti nabízí především v energetickém, chemickém, obranném či automobilovém průmyslu.

„Stejně tak jako ČR, i Maďarsko je od roku 2004 členem Evropské unie, a tímto krokem se pravidla obchodování změnily, především celní systém. Pro statistiku vnitřního obchodu EU je nutné při česko–maďarském obchodě vyplnit dokument Intrastat a od roku 2015 potom i EKAER, ten má především minimalizovat daňové úniky na DPH v Maďarsku,“ upozorňuje Jaroslav Štěpán, MBA z Intrastateu.com, poskytovatele reportingu EKAER. EKAER monitoruje zboží přepravované v rámci Maďarska a mezi Maďarskem a dalšími státy Evropské Unie. Po úpravě zákona a jeho platnosti mohou převážet zboží po Maďarsku pouze ti daňoví poplatníci, jenž mají EKAER číslo pro danou silniční přepravu.

Pozor, nepoužívání systému EKAER je pokutováno. Hrozí zabavení zboží a pokuta ve výši 40 % hodnoty zboží.

Co vše je nutné hlásit?

  • přepravu zboží z členských států EU do Maďarska za účelem nákupu výrobku nebo z jiného důvodu,
  • přepravu zboží z Maďarska do jiného členského státu EU za účelem prodeje zboží nebo z jiného důvodu,
  • přepravu zboží ve vnitrozemí v případě, že příjemce zboží není konečný spotřebitel a přeprava vyžaduje zaplacení mýtného.

Daňový subjekt, na základě nahlášení potřebných údajů o plánovaném uskutečnění přepravy zboží
v silniční dopravě, zaregistruje přepravu do evidence Státní daňové a celní správy. Na základě toho mu bude přiděleno k přepravě zboží číslo EKAER.

Finanční záruka

V případě, že daňový subjekt převáží rizikové zboží (jakými jsou například potraviny, písek, kámen, některé oleje, hnojiva, chemikálie, dřevo, textil, obuv), vyjma provádění silniční přepravy zboží za úplatu, musí skládat finanční záruku na přepravu. Ta činí 15 % hodnoty přepravovaného zboží. „Od povinnosti poskytnout finanční záruku je osvobozen ten daňový subjekt, kterého státní daňový úřad eviduje jako kvalifikovaného plátce daně nebo ten, který minimálně po dobu dvou let vyvíjí činnost a je v seznamu vedeném státní daňovou správou o daňových subjektech nemajících dluh státu a v době nahlášení přepravy zboží nemá vysloveno přerušení platnosti daňového identifikačního čísla,“ vysvětluje Jaroslav Štěpán, MBA z Intrastateu.com, poskytovatele reportingu EKAER.

Kdy není třeba EKAER hlásit?

Povinnost podání hlášení do systému EKAER odpadá v případech, kdy daňový subjekt odesílá nebo přijímá potraviny, jejichž hmotnost nepřesahuje 2 500 kg nebo jejich hodnota nepřesahuje 2 000 000 HUF (cca 155 371 Kč) a jsou přepraveny v rámci jedné cesty (přepravy). Dále pokud daňový subjekt odesílá nebo přijímá rizikové potravinářské výrobky v rámci jedné cesty (přepravy) a jejich hmotnost nepřesáhne 200 kg nebo jejich hodnota nepřesáhne 250 000 HUF (19 421 Kč). Posledním případem je situace, kdy hmotnost jiného rizikového zboží nepřesáhne 500 kg nebo hodnota zboží nepřesáhne 1 milion HUF.

Hlášení EKAER nijak nesouvisí s placením mýtného

Uvedená pravidla hlášení přeprav se musí aplikovat i v případě, kdy potraviny, které jsou určené jako rizikové, přepravuje vozidlo nepodléhající placení mýta a v rámci jedné cesty (přepravy) přesahuje hmotnost zboží určeného jednomu příjemci 200 kg, nebo hodnota tohoto zboží přesáhne sumu 250 000 HUF (forintů), nebo v případě, kdy jiné rizikové zboží (písek, kámen, některé oleje, hnojiva, chemikálie, dřevo, textil, obuv) přepravuje vozidlo nepodléhající placení mýta, a v rámci jedné cesty (přepravy) přesahuje hmotnost zboží určeného jednomu příjemci 500 kg, nebo hodnota tohoto zboží přesáhne sumu 1 000 000 HUF (forintů).

INFO NAVÍC

Výjimky z povinnosti vyžádat si číslo EKAER

Povinnost podávat hlášení do EKAER se netýká organizací jakými jsou například vojsko, civilní obrana, humanitární organizace a podobně. Dále taky pokud je veřejnou dopravou přepravováno:

  1. zboží, které je evidováno jako zboží podléhající placení spotřební daně;
  2. zboží, které je pod celním dohledem;
  3. zboží, které je přepravováno na základě nařízení EU č. 1013/2006/ES o odpadu;
  4. zboží, které má povolení k obchodování s kovy;
  5. zboží, které patří mezi léky a léčivé přípravky určené k lidské spotřebě;
  6. zboží přepravované poštovní službou;
  7. zboží, které nepatří mezi rizikové zboží a hmotnost tohoto nerizikového zboží pro stejného příjemce/odesílatele nepřesahuje 2 500 kg nebo bezdaňová hodnota tohoto zboží nepřesahuje 5 000 000 HUF, a je přepraveno v rámci jedné cesty (přepravy) ve vozidle podléhajícím placení mýta;
  8. zboží, které patří mezi rizikové zboží a jeho hmotnost nepřesáhne 500 kg a jeho celková bezdaňová hodnota nepřesáhne 1 000 000 HUF.
foto: www.freeimages.com

Přemrštěné výdaje v logistice aneb 3 oblasti, ve kterých lze téměř okamžitě snížit značné náklady

Firmy mají za sebou snad nejtěžší zkoušku udržitelnosti svého byznysu. Dá se říct, že nyní jsou všichni na jedné startovní čáře a je na každém, jak tuto situaci využije. Buď mohou zůstat ve starých kolejích, dělat vše stejně jako doposud a čekat, že to bude stačit, nebo využít situaci k analýze, restartu a zefektivnění svých procesů. Je jasné, že pandemie zásadně poznamenala obor průmyslu a následně i logistiky. Reflektuje to i poslední prohlášení provozovatele mýtného systému. Meziročně dopravci za mýtné v květnu zaplatili o 13 procent méně, protože jednoduše nebylo co expedovat.

Největší otázkou pro řadu závodů je nyní to, jak rychle dohnat ušlé zisky, o které přišly během doby, kdy byl jejich provoz paralyzován. Snížení nákladů je určitě dobrá, a navíc nejrychlejší cesta.

1. Náklady za přepravu

Největší položkou mezi náklady v logistice je bezpochyby právě samotná přeprava. Ať už dálková přeprava materiálu či zboží k odběrateli (zde berme v potaz i úhrady mýtného, palivo, servis a další) či jen přesun v rámci vlastního závodu nebo areálu. Větším oříškem je však pro firmy cena za dopravu zboží ze zahraničí. Hovoří se až o 11 procentech z nákupní ceny zboží. Řešení? „Volte lokální přepravce. Zde se určitě vyplatí investovat čas do srovnání možností. Porovnejte nabízené ceny známých mezinárodních dopravních společností s menšími lokálními přepravci, ideálně s českým zastoupením v dané destinaci. Takto lze náklady za dopravu ze zahraničí stáhnout třeba i o třetinu,  míní Jaroslav Štěpán z Intrastateu.com.

2. Náklady na nutnou administrativu

Při vnitrounijním obchodu patří mezi výdaje bezpochyby i zpracování výkazů pro Intrastat, při obchodování s Maďarskem potom i EKAER. Bohužel i toto je oblast, kde jsou firmy schopny vynakládat nemalé množství finančních prostředků, a to zbytečně. „Dost často se stává, že za jednu fakturu do hlášení Intrastat je firmám účtováno od 500 Kč až do 1000 Kč. Pro větší firmu tak celková částka může být až neúměrně vysoká. Mysleme na to, že snižování nákladů přinese vždy konkurenční výhodu,” vysvětluje Jaroslav Štěpán z Intrastateu.com. Proč tomu tak je? V době před vstupem do EU musely firmy zboží proclívat a platit celním deklarantům za vytvoření celní deklarace a za následné proclení. Se vstupem České republiky do EU se podmínky pochopitelně změnily, ceny ale zůstaly. A proto právě v této nutné administrativě lze snížit náklady klidně i o polovinu.

3. Skladovací náklady

Velký průtok peněz může způsobit i neefektivní skladování. Něž firmy začnou plánovat velké rekonstrukce, stavbu nových hal či se poohlíží po pronájmu skladovacích hal v logistických parcích, měly by nejprve provést audit stávajícího stavu skladování. To zahrnuje ověření, že firma efektivně využívá vlastních skladových prostor, že zvolila a využívá vhodný úložný systém a že ve skladu nezbývá zbytečně prázdný prostor. Nutné je jít opravdu do detailu, tedy zkontrolovat i to, zda je vhodně volen obalovaný materiál tak, aby se neplýtvalo s výplňovým materiálem. A paradoxně, zamyslet by se firmy měly i nad skladováním samotného obalového materiálu. Jednotková cena obalu neznamená, že ve výsledku je opravdu efektivní a spoří nám výdaje.

foto: www.freeimages.com

Kde ušetřit ve vnitrounijním obchodu?

Pandemie nového typu koronaviru postihla snad všechny obory. Firmy musely přistoupit na řadu úsporných opatření, ať už v podobě omezení provozu nebo radikálního snížení nákladů. V reakci na aktuální situaci firmy více než kdy předtím kriticky hodnotí své náklady a posuzují jejich relevantnost. Stejně tak tomu je i v mezinárodním obchodu, který pandemie rovněž ochromila.

Podle posledních údajů Českého statistického úřadu hodnota zahraničního obchodu klesá. Jak vývoz, který meziročně klesl o 0,7 %, tak i dovoz s poklesem 2,9 %. Avšak podle MPO je to už pátý měsíc v řadě, kdy zahraniční obchod vykazuje pokles, a to ještě ani nebyl zcela ovlivněn postupující pandemií COVID-19. Bilance zahraničního obchodu se státy EU28 skončila přebytkem ve výši 53 mld. Kč. Právě v souvislosti s vnitrounijním obchodem je vhod připomenout povinnost vykazování do Intrastatu.

Statistický systém Intrastat je založen na povinném výkaznictví pro ekonomické subjekty, které provádí vnitrounijní obchod, je závazný a ve svých základních principech stejný ve všech státech EU. Zajištění a provoz systému Intrastat (např. formy výkazu, organizační zabezpečení) však řeší jednotlivé státy EU tak, jak to nejlépe vyhovuje jejich státní administrativě. V různých zemích EU tedy sběr údajů pro systém Intrastat zajišťují různé orgány státní správy (např. národní statistické úřady, národní úřady celní nebo i národní banka). Povinnost vykazování údajů v systému Intrastat je stanovena ustanoveními předpisů EU, které jsou v ČR upraveny zejména Vyhláškou č. 200/2004 Sb., o statistice vyváženého a dováženého zboží a způsobu sdělování údajů o obchodu mezi Českou republikou a ostatními členskými státy Evropského společenství, celním zákonem a příslušnou prováděcí vyhláškou.

Výkaz pro Intrastat se odevzdává celní správě souhrnně za sledované období, kterým je jeden měsíc, a to nejpozději do 12. pracovního dne v měsíci následujícím.

Změna výše asimilačního prahu

Povinnost vykazovat údaje v systému Intrastat se týká subjektů, které překročí tzv. asimilační práh při přijetí nebo odeslání zboží do jiného členského státu EU. Za připomenutí stojí poslední větší změna, a to navýšení limitů pro hlášení do Intrastatu. Původní limit 8 mil. Kč se od roku 2019 zvedl na 12 mil Kč pro odeslání i přijetí. „Asimilační práh vychází z fakturované hodnoty zboží, odděleně pro přijetí a pro odeslání zboží. Překročením asimilačního prahu se subjekt stane osobou povinnou k vykazování, takzvanou zpravodajskou jednotkou,“ vysvětluje Jaroslav Štěpán, MBA z Intrastateu.com, poskytovatele reportingu Intrastat pro firmy i jednotlivce.

Zbytečné přeplácení

Pokud se rozhodnete využít ke zpracování dat pro Intrastat služeb odborníků, firmu vybírejte pečlivě. Pozornost obzvlášť věnujte cenám, které mohou být nesmyslně nadsazené. „V praxi se bohužel můžete setkat s tím, že za jednu fakturu do hlášení Intrastat vám bude účtováno od 500 Kč až do 1000 Kč. Lehce spočítáme, že jako větší firmu s dvaceti „dovozy“, vás taková služba může vyjít klidně na 10 000 Kč i více, což je velmi neúměrná částka. Domnívám se, že tyto vysoké ceny jsou pozůstatek z doby před vstupem do EU, kdy firmy musely zboží proclívat a platit celním deklarantům za vytvoření celní deklarace a za následné proclení. Proto se stává, že nás klienti vyhledávají za účelem snížení nákladů za Intrastat. Často se nám daří snížit tyto náklady i o polovinu,“ vysvětluje Jaroslav Štěpán z  Intrastateu.com .

Ušetřete na sankcích

Každá osoba, která má sídlo nebo trvalý pobyt na území ČR, je povinna sdělit celním orgánům pravdivé informace o vnitrounijním obchodu způsobem a s použitím dokladu, které jsou stanoveny Vyhláškou č. 200/2004 Sb., o statistice vyváženého a dováženého zboží a způsobu sdělování údajů
o obchodu mezi Českou republikou a ostatními členskými státy Evropského společenství, a poskytnout celním orgánům nezbytnou součinnost. Celní úřad je, dle ustanovení § 319 zákona č. 13/2004 Sb., celní zákon v platném znění, oprávněn za neplnění těchto povinností pokutovat až do výše 1 000 000 Kč.

Pozor na dvojí kontrolu přiznání k DPH

Pro vyhotovování výkazů pro Intrastat a pro jeho předávání celnímu úřadu si může zpravodajská jednotka zvolit a zmocnit zástupce, který může za zpravodajskou jednotku údaje pro systém Intrastat vykazovat a následně je předávat příslušnému orgánu. Takové zastoupení musí být učiněno písemným zmocněním, smlouvou nebo jiným dokumentem, který bude možné prokázat. Zmocnění přináší řadu výhod, které spočívají například v úspoře za zaměstnance, které by se zpracování věnoval, úspory za financování školení, jistotu časného odevzdání hlášení, jednoduše kompletní know-how. „Navíc, celní úřady často porovnávají údaje odevzdané prostřednictvím Intrastatu s odevzdaným přiznáním k DPH. Tyto dva údaje by spolu měly korespondovat! Ne vždy tomu tak ale je, a to z různých důvodů. Pro celní správu jsou tyto nesrovnalosti ale důvodem ke zpětným kontrolám. Právě i kvůli těmto případům se vyplatí správu pro Intrastat outsourcovat odborníkům,“ upozorňuje Jaroslav Štěpán.

foto: www.freeimages.com

Dodávka zboží z EU koncovému uživateli do Maďarska a ohlašovací povinnost do EKAER systému

Poslední dobou se nám množí dotazy týkající se Elektronického kontrolního systému pro silniční přepravu zboží (EKAER). Tento systém zavedla maďarská vláda v lednu roku 2015. Jeho cílem je zajistit transparentnost pohybu zboží a minimalizovat tak možné daňové úniky v oblasti DPH. Obrátila se na nás slovenská firma obchodující se stavebním materiálem s prosbou o pomoc při dodání zboží do Maďarska. Šlo o případ doručení zboží ze Slovenska odběrateli, kterým byla fyzická osoba žijící poblíž hranic, a dopravce po dodavateli požadoval EKAER číslo. Jak by tedy firma měla správně postupovat, aby neporušila platné maďarské právní předpisy?

Firma potřebovala vypravit do Maďarska kamion se stavebním materiálem o hrubé hmotnosti vyšší než 2 500 kg. Může se tak zdát, že díky překročení limitu pro hmotnost přepravovaného zboží z EU do Maďarska se na jeho přepravu vztahuje oznamovací povinnost do systému EKAER, ale v této konkrétní situaci tomu tak není. Vysvětlení je jednoduché. Zákazník není maďarským daňovým subjektem a stavební materiál má výhradně pro svou vlastní potřebu. Ohlašovací povinnost se na něj proto nevztahuje. Osobou povinnou k ohlášení přepravy je při pohybu zboží z EU do Maďarska příjemce dovezeného zboží s platným maďarským DIČ. Takový subjekt v našem případě chybí, příjemcem zboží v Maďarsku je konečný uživatel (fyzická osoba neregistrovaná k dani), proto se přeprava do EKAER systému hlásit nemusí.  

foto: www.freeimages.com

Termíny odeslání Intrastatu v jednotlivých státech EU pro rok 2020

Přehled termínů odevzdání výkazů pro Intrastat v České republice jsem uváděla v minulém příspěvku. Zpravodajské jednotky u nás mají povinnost předložit výkaz pro Intrastat nejpozději do dvanáctého pracovního dne kalendářního měsíce následujícího po referenčním období. Každý členský stát si však tyto termíny může v souladu s vlastní legislativou určit sám, proto se v jednotlivých zemích liší. Dnes se tedy podíváme na termíny hlášení v členských státech EU. V tabulce naleznete kompletní přehled termínů odevzdání výkazů pro Intrastat v zemích EU v roce 2020.

Členský státZkratkaTermín hlášení
Belgie BE20. den v měsíci
Bulharsko BG14. den v měsíci
Česká republikaCZ12. pracovní den
Dánsko DK10. pracovní den
EstonskoEE14. den v měsíci
Finsko FI10. pracovní den
Francie FR10. pracovní den
Chorvatsko HR15. den v měsíci
Irsko IE23. den v měsíci
Itálie IT25. den v měsíci
Kypr CY10. den v měsíci
Litva LT10. pracovní den
LotyšskoLV10. den v měsíci
Lucembursko LU16. pracovní den
Maďarsko HU15. den v měsíci
Malta MT10. pracovní den
Německo DE10. pracovní den
Nizozemsko NL10. pracovní den
Polsko PL10. den v měsíci
Portugalsko PT15. den v měsíci
Rakousko AT10. pracovní den
RumunskoRO15. den v měsíci
Řecko GRposlední pracovní den
Slovensko SK15. den v měsíci
Slovinsko SI15. den v měsíci
Velká Británie GB21. den v měsíci
Španělsko ES12. den v měsíci
Švédsko SE10. pracovní den

Jak se termíny liší?

Termín si jednotlivé země stanovili na konkrétní kalendářní nebo pracovní den v měsíci, který následuje po referenčním období. V případě pracovních dní je nejzazší termín odevzdání hlášení pro Intrastat jasný. Zatímco v zemích, kde termín připadá na konkrétní kalendářní den, se určení konečného data může lišit. A to ve chvíli, kdy termín Intrastatu vychází na víkend nebo na svátek. Zde se způsob stanovení termínu hlášení různí. Pokud se tak stane, ve většině zemích se termín odeslání hlášení pro Intrastat posune na následující pracovní den, tedy zpravodajské jednotce se čas na odevzdání výkazu prodlouží. Existuje ale několik výjimek, kde se v tomto případě datum přesune na poslední pracovní den před stanoveným termínem. Toto pravidlo se používá v Chorvatsku, Irsku a Slovinsku. V Rumunsku pak pravidla o způsobu určení termínu v případě, že vychází na víkend, nemluví vůbec, proto zůstává vždy 15. den v měsíci posledním možným termínem odeslání výkazů pro Intrastat.