Změny v zásilkovém prodeji zboží od 1.7.2021

S blížícími se změnami v pravidlech DPH jistě zpozornili nejen majitelé a provozovatelé e-shopů prodávajících zboží do dalších států EU. Právě těch se ale novela zákona o DPH významně dotkne. S počátkem července 2021 začnou platit nová pravidla, která by měla podnikatelům usnadnit plnění povinností týkajících se plátců DPH. Tato pravidla budou jednotná pro všechny e-shopy prodávající své zboží zákazníkům do ostatních zemí EU. Jaké novinky přinese příští měsíc si projdeme v následujícím článku.

V současné doběkaždý stát stanovený vlastní limit, při jehož překročení je firma povinna se zaregistrovat v dané zemi k DPH. Stávalo se tak, že pokud například český e-shop prodával své zboží osobám nepovinným k dani (koncovým zákazníkům) do dalších zemí EU, musel hlídat výši obratu v jednotlivých zemích zvlášť. V případě překročení příslušného limitu měl povinnost se v dané zemi zaregistrovat k DPH. Musel tak odevzdávat daňová přiznání ve všech státech s platnou registrací k DPH. Tyto podmínky týkající se limitů, povinnosti registrace k DPH v zahraničí a další s tím spojené administrativy se však od 1. července 2021 mění.

Co nás čeká?

  • Zásilkový prodej se bude nově označovat jako prodej zboží na dálku.
  • Limity pro dálkový prodej se v jednotlivých členských státech ruší.
    • Zavádí se jednotný limit 10.000 EUR bez DPH za kalendářní rok v součtu pro prodej zboží na dálku i poskytování služeb do všech členských zemí EU.
    • Překročením limitu vznikne firmě povinnost zaregistrovat se k DPH v členském státě nebo státech, kam je její zboží odesíláno. Za předpokladu, že nevyužije režim jednoho správního místa (tzv. OSS – One Stop Shop).
    • Limit 10.000 EUR platí zpětně i pro celý rok 2020 a první polovinu roku 2021.
  • Firma má možnost využít režimu jednoho správního místa.
    • Nemusí se registrovat k DPH v jednotlivých členských státech EU, kam zboží z prodeje na dálku odesílá.
    • Identifikuje se k tomuto režimu v jednom státě, kde přizná zboží z prodeje na dálku do jednotlivých zemí EU. DPH tak odvede pouze v tomto státě (přestože se jedná o přeshraniční plnění v EU).

Pokud je firma registrovaná k DPH ve více členských zemích EU a rozhodne se využívat režimu jednoho správního místa, nedojede k automatickému zrušení těchto registrací.

Jak správně vykázat prodej zboží na dálku do Intrastatu?

Prodej zboží na dálku koncovým zákazníkům do jiného či jiných členských států EU se do Intrastatu zaznamená dvojím způsobem. Rozhoduje skutečnost, zda je zpravodajská jednotka zaregistrovaná ve státě určení k DPH či není.

  • Zpravodajská jednotka prodávající zboží na dálku do státu, kde nemá registraci k DPH, vykáže do hlášení pro Intrastat odeslané zboží s kódem povahy transakce „19“.
  • Zpravodajská jednotka prodávající zboží na dálku do státu, kde má registraci k DPH, vykáže do hlášení pro Intrastat odeslané zboží s kódem povahy transakce „92“.

Zajímá vás více informací ke zmíněným změnám? Neváhejte se na nás obrátit.

NAPIŠTE NÁM

foto: www.freeimages.com
zdroj: czso.cz

Změny ve vykazování Intrastatu pro rok 2021

Stejně jako každý rok byla na stránkách Českého statistického úřadu zveřejněna aktualizovaná verze Příručky pro Intrastat CZ účinná od 1.1.2021. Změny ve vykazování do statistického systému pro letošní rok navazují na „Brexit“, který byl zakončen dohodou mezi EU a Spojeným královstvím. Více se dočtete v předchozím článku. A jak se změní vykazování obchodu se Spojeným královstvím po ukončení přechodného období? Pojďme si projít novinky pro letošní rok.

Platnost dosavadního kódu pro Spojené království „GB“ v systému Intrastat byla ukončena k 31.12.2020. Jeho použití je možné výjimečně pouze pro sběr dat za leden 2021 a také pro opravy výkazů za období roku 2020. Nově je třeba pro odlišení území Spojeného království z daňového hlediska používat kódy XI a XU. Kód XI značí území Severního Irska, které zůstává celním územím Unie, tudíž přímý pohyb zboží se bude nadále vykazovat do systému Intrastat. V přehledu zkratek států určení či odeslání tak kód GB nahradí kód XI.

Pro vyznačení státu určení nebo odeslání se používají následující alfabetické kódy:

BEBelgieLTLitvaATRakousko
BGBulharskoLVLotyšskoRORumunsko
DKDánskoLULucemburskoGRŘecko
EEEstonskoHUMaďarskoSKSlovensko
FIFinskoMTMaltaSISlovinsko
FRFrancie (a Monako)DENěmeckoXISpojené království (Severní Irsko)
IEIrskoNLNizozemskoESŠpanělsko
ITItáliePLPolskoSEŠvédsko
CYKyprPTPortugalskoHRChorvatsko

 

Kód XU značí celé území Spojeného království bez Severního Irska, které se stalo vystoupením z EU třetí zemí. Ukončením přechodného období se tak od 1.1.2021 se pohyb zboží mezi Českou republikou a Spojeným královstvím (bez Severního Irska) do Intrastatu nevykazuje, pokud celní řízení probíhá v ČR. Kód XU se tak v systému Intrastat použije pouze pro označení státu původu.

Tolik k novinkám, které přineslo ukončení celého procesu brexitu. Na závěr je třeba zmínit každoroční změny v kombinované nomenklatuře. Prováděcím nařízením komise (EU) 2020/1577 ze dne 21. září 2020 se mění příloha I nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku. Aktuálně platný celní sazebník naleznete na stránkách celní správy.

foto: www.freeimages.com
zdroj: celnisprava.czczso.cz

Brexit je u konce – Spojené království vstupuje do roku 2021 s dohodou.

S posledními dny roku 2020 přichází konec i tzv. přechodného období, kdy Spojené království zůstává součástí celní unie a funguje v rámci jednotného trhu, přestože už dále nepatří mezi členské státy EU. Téměř do poslední chvíle byla dohoda mezi EU a Spojeným královstvím dosti nejistá, ale nakonec se na Štědrý den podařilo oběma stranám shodnout na podobě budoucích vztahů. Jelikož 28. prosince 2020 podpořili zástupci všech členských států EU pobrexitovou dohodu, může tak začít od 1. ledna 2021 platit i bez souhlasu Evropského parlamentu. Ten ji bude schvalovat dodatečně v lednu následujícího roku.

I přes úspěšné dojednání dohody však obě strany čeká množství změn. Dohoda sice zavádí nulová cla a kvóty na zboží, s nímž se mezi Spojeným královstvím a Evropskou unií obchoduje, ale nic to nemění na skutečnosti, že je Velká Británie třetí zemí. S koncem přechodného období ztratí výhody člena EU a nebude již nadále součástí jednotného trhu a celní unie. Britské vývozce čeká více administrativy. Celní orgány v členských státech budou na základě celního kodexu Unie provádět kontroly přepravovaného zboží ze Spojeného království stejně jako u zboží z ostatních třetích zemí. To může vést k prodloužení lhůt při vyřizován celních formalit a postupů.

Nová pravidla pro obchod se Spojeným královstvím od ledna 2021:

  • Registrační a identifikační číslo hospodářského subjektu (EORI) pro vyřízení celních formalit vydáno ve Spojeném království již nebude dále platné. Je nutné zažádat o vydání nového EORI.
  • Oprávnění hospodářských subjektů či jiná oprávnění vydaná ve Spojeném království přestanou platit. Pro získání oprávnění EU o ně musí subjekt žádat v členském státě EU.
  • Firmy z EU se musí seznámit s formalitami a postupy pro obchodování se Spojeným královstvím jakožto třetí zemí.
  • Při importu zboží ze Spojeného království na území EU bude vybírána daň z přidané hodnoty (DPH).
  • Zboží vyvážené z EU bude osvobozeno od DPH, jestliže vývozce doloží, že zboží opustilo Unii.
  • Firmy z EU se musí seznámit s postupy v oblasti DPH pro obchodování se Spojeným královstvím jakožto třetí zemí.
  • Při importu zboží podléhajícího spotřební dani (alkoholické a tabákové výrobky) se tato daň vybírá a je splatná při uvedení zboží na trh.
  • Pro obchod platí stejná pravidla Unie zakazující či omezující import či export určitého zboží z důvodu veřejného pořádku. Jako je například ochrana zdraví, bezpečnosti a životního prostředí (dovoz a vývoz léků, odpadu, vojenského materiálu, ohrožených druhů rostlin a živočichů apod.).

K uplatnění nulové sazby cla bude nutné doložit příslušné dokumenty, které prokážou původ zboží v EU nebo ve Spojeném království. Pokud tyto dokumenty nebudou v rámci celního řízení předloženy, pak bude uplatňována standardní sazba cla podle Společného celního sazebníku EU.

Změny ve vykazování Intrastatu

Od 1. 1. 2021 se změní vykazovaní pohybu zboží mezi Spojeným královstvím a ostatními členskými státy EU v rámci systému Intrastat. Za referenční období leden 2021 bude ještě naposledy možné vykázat přesun zboží mezi Spojeným královstvím a ČR vlivem časového nesouladu souvisejícího s přepravou zboží nebo z důvodu vykazování zboží podle DPH. Počínaje referenčním obdobím únor 2021 se začne vykazovat pouze pohyb mezi Severním Irskem a Českou republikou. Obchod mezi Českou republikou a ostatními částmi Spojeného království (bez Severního Irska) se již nadále nebude do Intrastatu uvádět. V kontextu této změny se zavádí nové kódy:

  • XI – Spojené království (Severní Irsko) a
  • XU – Spojené království (bez Severního Irska).

Kód XU se tak bude v systému Intrastat nově používat pouze k označení státu původu.

foto: www.freeimages.com
zdroj: celnisprava.cz

 

Kdy a jak správně opravit výkazy pro Intrastat?

Zjistili jste nové informace, které se v již odevzdaném výkazu pro Intrastat měly objevit, ale v okamžiku jeho zpracování Vám chyběly? Situace, co může nastat velmi snadno. V této chvíli je důležité znát pravidla pro postup při opravách výkazů předaných celnímu úřadu. Ta upravuje příručka pro Intrastat, stejně jako jejich termíny. Dále uvádí chyby a nepřesnosti, které není třeba opravovat, a také postup při následné opravě výkazů při vystavení dobropisu. V našem článku naleznete všechny potřebné informaci, které byste měli vědět, než se pustíte do opravy výkazů pro Intrastat.

Zjistí-li zpravodajská jednotka nepřesnosti v odeslaném výkazu pro Intrastat,  má povinnost chybné údaje opravit nejpozději do 30 dnů od tohoto okamžiku. Opravu provede v souladu s předpisy platnými pro rok daného referenčního období výkazu. Nejzazší termín oprav je 12. pracovní den měsíce července v roce následujícím po roce, v němž byly nesprávné údaje za některý měsíc vykázány. Po uplynutí červnového termínu hlášení již není možné žádný z měsíců předešlého roku opravit.

Opravu výkazů zaslaných celnímu úřadu elektronicky lze provést dvojím způsobem. Původní výkaz může zpravodajská jednotka celý zrušit a poslat na místo něj nový, úplný se správnými daty. Tento postup je jediný možný při opravě jednorázového výkazu podaného v listinné podobě. Druhou možností je v hlášení přímo v aplikaci InstatDesk opravit chybné údaje v konkrétních řádcích, a aktualizovat tak stávající hlášení.

Kdy není třeba výkaz pro Intrastat opravovat?

  • Pokud se opravou nesprávně uvedeného údaje o fakturované částce nezmění chybně vykázaná hodnota o více než 5 %.
  • V případě, že se opravou nepřesně uvedeného údaje o vlastní hmotnosti nebo množství v doplňkové měrné jednotce nezmění chybně vykázaný údaj o více než 5 %.
  • Ostatní chybně vykázané údaje (vyjma fakturované hodnoty a množství) se nemusí opravovat, pokud se vztahují k hodnotě nepřesahující 10.000 Kč.

Pro stanovení pětiprocentního limitu není rozhodující, zda se opravou konečná suma zvýší nebo sníží. Při vykazování do Intrastatu by měla zpravodajská jednotka zvážit možnost souhrnného uvádění údajů. Pokud má při odeslání nebo přijetí zboží více případů se stejnou celní nomenklaturou, shodným druhem dopravy, povahy transakce, země určení či odeslání a původu, stejným kódem skupiny dodacích podmínek i vyznačením kódu zvláštního pohybu a statistického znaku, je vhodné je vykázat souhrnně v jednom řádku. Lze tak omezit množství případných následných oprav využitím možnosti neopravovat chybné údaje.

Dobropisy a opravy výkazů pro Intrastat

Vystavení dobropisu k dodanému a do Intrastatu vykázanému zboží může změnit jeho cenu následovně:

  • Dobropis sníží původní cenu zboží. Děje se tak například na základě uznané reklamace vadného plnění kupní smlouvy (třeba z důvodů špatné kvality zboží). Zpravodajská jednotka musí opravit údaje o hodnotě zlevňovaného zboží v původním výkazu o jeho přijetí nebo odeslání. Opravu nemusí provádět pouze v případě, že dobropisovaná částka spolu s přidanými dalšími rozdíly chybně vykázaného údaje o fakturované sumě nepřesáhne 5% daného nesprávně vykázaného údaje.
  • Prodávající vrací dobropisem kupujícímu zpět celou uhrazenou cenu za dodané zboží. A to bez ohledu na skutečnost, zda se úplný dobropis vztahuje na celou zásilku zboží nebo jen na její část. Ve výkazu pro Intrastat se uvedené údaje následně neopravují. Původně uvedená hodnota zboží před vystavením dobropisu zůstává stejná a dobropis se tak v Intrastatu vůbec nevykáže. Přitom nezáleží na tom, zda se dobropisované zboží vrátí prodávajícímu či zda zůstane kupujícímu.

Ostatní pravidla

Pokud se celá zásilka zboží nebo její část vrací zpět, dodatečně se neopravují údaje v již předaném výkazu pro Intrastat. Zpětné odeslání původně přijatého zboží či zpětné přijetí původně odeslaného zboží se značí kódem transakce „21“ a vykazuje se s původní hodnotou.

V případě, že zpravodajská jednotka očekává následnou změnu vykazované hodnoty zboží v době, kdy připravuje výkaz pro Intrastat, může vykázat už předpokládanou hodnotu. Předejde tak následné opravě výkazu. Pokud k očekávané změně nedojde, případně v jiné výši, musí opravit hodnotu na skutečný údaj. I zde lze využít pravidlo o možnosti neopravovat chybné údaje, pokud se hodnota nezmění o více či méně než 5%.

Následně se ve výkazech pro Intrastat neopravuje kód transakce, pokud byl v době uvedení do výkazu správný, ale pozdější nakládání se zbožím tomu neodpovídá. Jedná se například o dodatečné dohody a rozhodnutí o nevrácení zboží po jeho zpracování dle smlouvy nebo o nevrácení zboží původně určeného k takovému zpracování, o nevrácení zboží po jeho dlouhodobém skladování na jiném než konsignačním či distribučním skladu nebo po jiném dočasném přijetí nebo odeslání k dočasnému použití na dobu delší než dva roky.

Nyní by Vás nemělo při opravě výkazů pro INTRASTAT nic zaskočit. Pokud si však přece jen nejste zcela jisti, neváhejte se na nás obrátit.

NAPIŠTE NÁM

Zjednodušení systému EKAER aneb co nás čeká v roce 2021

Elektronický systém obchodní kontroly na veřejných komunikacích (EKAER) zavedla maďarská vláda v lednu 2015. Systém monitoruje pohyb zboží, které je přepravované v rámci Maďarska a mezi Maďarskem a ostatními státy EU. Má zajistit transparentnost pohybu zboží a tím minimalizovat možné daňové úniky v oblasti DPH. Daňovému subjektu tak vzniká oznamovací povinnost při přepravě zboží přesahující stanovené peněžní a hmotnostní limity, zvlášť pro rizikové a pro nerizikové zboží. Nesplněním této povinnosti se daňový subjekt vystavuje riziku uložení pokuty až do výše 40 % hodnoty nenahlášeného zboží. Kromě finanční sankce může dále Státní daňový a celní orgán přistoupit k zabavení přepravovaného zboží. Během uplynulých let se administrativa související s vykazováním do systému EKAER několikrát uvolnila. Například bylo možné žádat o výjimku z povinnosti hlásit přepravu pro krátké vnitrostátní cesty nepřesahující vzdálenost 20 km. Nyní také lze za určitých podmínek EKAER report následně opravit. Dosud největší změna by měla přijít od 1. ledna 2021, a to v podobě zrušení oznamovací povinnosti u nerizikového zboží.

Počátkem roku 2019 Evropská komise opakovaně vyjádřila své stanovisko k systému EKAER. Oznamovací povinnost do EKAER není, podle jejich názoru, v souladu s příslušnými evropskými předpisy v oblasti DPH a představuje administrativní zátěž pro intrakomunitární obchod. Mimo jiné uvedla, že maďarské právní předpisy porušují zásady neutrality, proporcionality a volného pohybu zboží. Evropská komise současně pověřila Maďarsko, aby řádně harmonizovalo vnitrostátní předpisy. Změny v pravidlech vykazování do EKAER tak maďarská vláda zapracovala do návrhu zákona o státním rozpočtu pro rok 2021, který zahrnuje vedle změn v EKAER i úpravy týkající se daňové problematiky.

Plánované změny v systému EKAER

Na základě návrhu zákona o státním rozpočtu pro rok 2021, předloženého parlamentu v červenci letošního roku, lze očekávat od 1. ledna 2021 následující změny:

  • Oznamovací povinnost EKAER pro nerizikové zboží bude úplně zrušena.
  • Oznamovací povinnost EKAER se bude nově vztahovat pouze na přepravu rizikového zboží, které přesahuje stanovený peněžní nebo hmotnostní limit. Jejich výše v současné chvíli ještě není určena. Aktuálně definované limity pro rizikové zboží jsou následující: celková hodnota zásilky bez DPH 1 000 000 HUF a celková hmotnost zásilky 500 kg.
  • Daňovému subjektu může být uložena sankce až do výše 40% čisté hodnoty zboží, pokud
    • nesplní svou oznamovací povinnost,
    • nebo pokud nesprávně informuje o hmotnosti či hodnotě přepravovaného zboží.
  • V ostatních případech (například psaní údajů, korespondence apod.) může být daňovému poplatníkovi, který je fyzickou osobou, uložena výchozí pokuta ve výši nejméně 200 000 HUF. V případě daňového poplatníka, který není fyzickou osobou, je částka výchozí pokuty nejméně 500 000 HUF.
  • Očekává se, že nadále bude platit povinnost poskytnout finanční záruku na přepravu rizikového zboží. Od této povinnosti je daňový subjekt osvobozen, pokud
    • ho státní daňový úřad eviduje jako kvalifikovaného plátce daně,
    • nebo minimálně po dobu dvou let vyvíjí činnost a je v seznamu vedeném státní daňovou správou o daňových subjektech bez veřejného dluhu. A zároveň v době nahlášení přepravy zboží nebylo pozastaveno jeho daňové identifikační číslo.

Podrobná pravidla pro vykazování do systému EKAER návrh zákona neupravuje. Ta budou obsažena až ve vyhlášce ministra národního hospodářství, která zatím není k dispozici. V současné chvíli tak není jasné, zda v příštím roce dojde k rozšíření seznamu rizikového zboží, jaké budou limity pro stanovení vzniku oznamovací povinnosti, případně zda bude nadále platit povinnost daňovému subjektu poskytnout finanční záruku v případě, že nesplňuje podmínky nezbytné k jejímu osvobození. Jakmile bude ministerská vyhláška uveřejněna, přehled změn upřesním.

foto: www.freeimages.com
zdroj: adozona.hu

Vše, co jste potřebovali vědět o česko-maďarském obchodu

Maďarsko patří mezi naše hlavní zahraniční partnery. Podle předběžných údajů MPO o zahraničním obchodu z dat ČSÚ za rok 2019 je na 9. pořadí mezi státy, do kterých je české zboží vyváženo a na 11. pozici dovozu. Mezi nejvýznamnější položky, se kterými obchodujeme, jsou potraviny a živá zvířata, nápoje a tabák, suroviny nepoživatelné a další. Do Maďarska potom nejvíce vyvážíme silniční vozidla, elektronická zařízení, přístroje, spotřebiče a další. Stejně tak i dovážíme elektrická zařízení, stroje a zařízení k výrobě energie, silniční vozidla a další výrobky a léčiva. Perspektivních položek pro další český export je hned několik. Podle zprávy Zastupitelského úřadu ČR v Budapešti se příležitosti nabízí především v energetickém, chemickém, obranném či automobilovém průmyslu.

„Stejně tak jako ČR, i Maďarsko je od roku 2004 členem Evropské unie, a tímto krokem se pravidla obchodování změnily, především celní systém. Pro statistiku vnitřního obchodu EU je nutné při česko–maďarském obchodě vyplnit dokument Intrastat a od roku 2015 potom i EKAER, ten má především minimalizovat daňové úniky na DPH v Maďarsku,“ upozorňuje Jaroslav Štěpán, MBA z Intrastateu.com, poskytovatele reportingu EKAER. EKAER monitoruje zboží přepravované v rámci Maďarska a mezi Maďarskem a dalšími státy Evropské Unie. Po úpravě zákona a jeho platnosti mohou převážet zboží po Maďarsku pouze ti daňoví poplatníci, jenž mají EKAER číslo pro danou silniční přepravu.

Pozor, nepoužívání systému EKAER je pokutováno. Hrozí zabavení zboží a pokuta ve výši 40 % hodnoty zboží.

Co vše je nutné hlásit?

  • přepravu zboží z členských států EU do Maďarska za účelem nákupu výrobku nebo z jiného důvodu,
  • přepravu zboží z Maďarska do jiného členského státu EU za účelem prodeje zboží nebo z jiného důvodu,
  • přepravu zboží ve vnitrozemí v případě, že příjemce zboží není konečný spotřebitel a přeprava vyžaduje zaplacení mýtného.

Daňový subjekt, na základě nahlášení potřebných údajů o plánovaném uskutečnění přepravy zboží
v silniční dopravě, zaregistruje přepravu do evidence Státní daňové a celní správy. Na základě toho mu bude přiděleno k přepravě zboží číslo EKAER.

Finanční záruka

V případě, že daňový subjekt převáží rizikové zboží (jakými jsou například potraviny, písek, kámen, některé oleje, hnojiva, chemikálie, dřevo, textil, obuv), vyjma provádění silniční přepravy zboží za úplatu, musí skládat finanční záruku na přepravu. Ta činí 15 % hodnoty přepravovaného zboží. „Od povinnosti poskytnout finanční záruku je osvobozen ten daňový subjekt, kterého státní daňový úřad eviduje jako kvalifikovaného plátce daně nebo ten, který minimálně po dobu dvou let vyvíjí činnost a je v seznamu vedeném státní daňovou správou o daňových subjektech nemajících dluh státu a v době nahlášení přepravy zboží nemá vysloveno přerušení platnosti daňového identifikačního čísla,“ vysvětluje Jaroslav Štěpán, MBA z Intrastateu.com, poskytovatele reportingu EKAER.

Kdy není třeba EKAER hlásit?

Povinnost podání hlášení do systému EKAER odpadá v případech, kdy daňový subjekt odesílá nebo přijímá potraviny, jejichž hmotnost nepřesahuje 2 500 kg nebo jejich hodnota nepřesahuje 2 000 000 HUF (cca 155 371 Kč) a jsou přepraveny v rámci jedné cesty (přepravy). Dále pokud daňový subjekt odesílá nebo přijímá rizikové potravinářské výrobky v rámci jedné cesty (přepravy) a jejich hmotnost nepřesáhne 200 kg nebo jejich hodnota nepřesáhne 250 000 HUF (19 421 Kč). Posledním případem je situace, kdy hmotnost jiného rizikového zboží nepřesáhne 500 kg nebo hodnota zboží nepřesáhne 1 milion HUF.

Hlášení EKAER nijak nesouvisí s placením mýtného

Uvedená pravidla hlášení přeprav se musí aplikovat i v případě, kdy potraviny, které jsou určené jako rizikové, přepravuje vozidlo nepodléhající placení mýta a v rámci jedné cesty (přepravy) přesahuje hmotnost zboží určeného jednomu příjemci 200 kg, nebo hodnota tohoto zboží přesáhne sumu 250 000 HUF (forintů), nebo v případě, kdy jiné rizikové zboží (písek, kámen, některé oleje, hnojiva, chemikálie, dřevo, textil, obuv) přepravuje vozidlo nepodléhající placení mýta, a v rámci jedné cesty (přepravy) přesahuje hmotnost zboží určeného jednomu příjemci 500 kg, nebo hodnota tohoto zboží přesáhne sumu 1 000 000 HUF (forintů).

INFO NAVÍC

Výjimky z povinnosti vyžádat si číslo EKAER

Povinnost podávat hlášení do EKAER se netýká organizací jakými jsou například vojsko, civilní obrana, humanitární organizace a podobně. Dále taky pokud je veřejnou dopravou přepravováno:

  1. zboží, které je evidováno jako zboží podléhající placení spotřební daně;
  2. zboží, které je pod celním dohledem;
  3. zboží, které je přepravováno na základě nařízení EU č. 1013/2006/ES o odpadu;
  4. zboží, které má povolení k obchodování s kovy;
  5. zboží, které patří mezi léky a léčivé přípravky určené k lidské spotřebě;
  6. zboží přepravované poštovní službou;
  7. zboží, které nepatří mezi rizikové zboží a hmotnost tohoto nerizikového zboží pro stejného příjemce/odesílatele nepřesahuje 2 500 kg nebo bezdaňová hodnota tohoto zboží nepřesahuje 5 000 000 HUF, a je přepraveno v rámci jedné cesty (přepravy) ve vozidle podléhajícím placení mýta;
  8. zboží, které patří mezi rizikové zboží a jeho hmotnost nepřesáhne 500 kg a jeho celková bezdaňová hodnota nepřesáhne 1 000 000 HUF.
foto: www.freeimages.com

Přemrštěné výdaje v logistice aneb 3 oblasti, ve kterých lze téměř okamžitě snížit značné náklady

Firmy mají za sebou snad nejtěžší zkoušku udržitelnosti svého byznysu. Dá se říct, že nyní jsou všichni na jedné startovní čáře a je na každém, jak tuto situaci využije. Buď mohou zůstat ve starých kolejích, dělat vše stejně jako doposud a čekat, že to bude stačit, nebo využít situaci k analýze, restartu a zefektivnění svých procesů. Je jasné, že pandemie zásadně poznamenala obor průmyslu a následně i logistiky. Reflektuje to i poslední prohlášení provozovatele mýtného systému. Meziročně dopravci za mýtné v květnu zaplatili o 13 procent méně, protože jednoduše nebylo co expedovat.

Největší otázkou pro řadu závodů je nyní to, jak rychle dohnat ušlé zisky, o které přišly během doby, kdy byl jejich provoz paralyzován. Snížení nákladů je určitě dobrá, a navíc nejrychlejší cesta.

1. Náklady za přepravu

Největší položkou mezi náklady v logistice je bezpochyby právě samotná přeprava. Ať už dálková přeprava materiálu či zboží k odběrateli (zde berme v potaz i úhrady mýtného, palivo, servis a další) či jen přesun v rámci vlastního závodu nebo areálu. Větším oříškem je však pro firmy cena za dopravu zboží ze zahraničí. Hovoří se až o 11 procentech z nákupní ceny zboží. Řešení? „Volte lokální přepravce. Zde se určitě vyplatí investovat čas do srovnání možností. Porovnejte nabízené ceny známých mezinárodních dopravních společností s menšími lokálními přepravci, ideálně s českým zastoupením v dané destinaci. Takto lze náklady za dopravu ze zahraničí stáhnout třeba i o třetinu,  míní Jaroslav Štěpán z Intrastateu.com.

2. Náklady na nutnou administrativu

Při vnitrounijním obchodu patří mezi výdaje bezpochyby i zpracování výkazů pro Intrastat, při obchodování s Maďarskem potom i EKAER. Bohužel i toto je oblast, kde jsou firmy schopny vynakládat nemalé množství finančních prostředků, a to zbytečně. „Dost často se stává, že za jednu fakturu do hlášení Intrastat je firmám účtováno od 500 Kč až do 1000 Kč. Pro větší firmu tak celková částka může být až neúměrně vysoká. Mysleme na to, že snižování nákladů přinese vždy konkurenční výhodu,” vysvětluje Jaroslav Štěpán z Intrastateu.com. Proč tomu tak je? V době před vstupem do EU musely firmy zboží proclívat a platit celním deklarantům za vytvoření celní deklarace a za následné proclení. Se vstupem České republiky do EU se podmínky pochopitelně změnily, ceny ale zůstaly. A proto právě v této nutné administrativě lze snížit náklady klidně i o polovinu.

3. Skladovací náklady

Velký průtok peněz může způsobit i neefektivní skladování. Něž firmy začnou plánovat velké rekonstrukce, stavbu nových hal či se poohlíží po pronájmu skladovacích hal v logistických parcích, měly by nejprve provést audit stávajícího stavu skladování. To zahrnuje ověření, že firma efektivně využívá vlastních skladových prostor, že zvolila a využívá vhodný úložný systém a že ve skladu nezbývá zbytečně prázdný prostor. Nutné je jít opravdu do detailu, tedy zkontrolovat i to, zda je vhodně volen obalovaný materiál tak, aby se neplýtvalo s výplňovým materiálem. A paradoxně, zamyslet by se firmy měly i nad skladováním samotného obalového materiálu. Jednotková cena obalu neznamená, že ve výsledku je opravdu efektivní a spoří nám výdaje.

foto: www.freeimages.com

Kde ušetřit ve vnitrounijním obchodu?

Pandemie nového typu koronaviru postihla snad všechny obory. Firmy musely přistoupit na řadu úsporných opatření, ať už v podobě omezení provozu nebo radikálního snížení nákladů. V reakci na aktuální situaci firmy více než kdy předtím kriticky hodnotí své náklady a posuzují jejich relevantnost. Stejně tak tomu je i v mezinárodním obchodu, který pandemie rovněž ochromila.

Podle posledních údajů Českého statistického úřadu hodnota zahraničního obchodu klesá. Jak vývoz, který meziročně klesl o 0,7 %, tak i dovoz s poklesem 2,9 %. Avšak podle MPO je to už pátý měsíc v řadě, kdy zahraniční obchod vykazuje pokles, a to ještě ani nebyl zcela ovlivněn postupující pandemií COVID-19. Bilance zahraničního obchodu se státy EU28 skončila přebytkem ve výši 53 mld. Kč. Právě v souvislosti s vnitrounijním obchodem je vhod připomenout povinnost vykazování do Intrastatu.

Statistický systém Intrastat je založen na povinném výkaznictví pro ekonomické subjekty, které provádí vnitrounijní obchod, je závazný a ve svých základních principech stejný ve všech státech EU. Zajištění a provoz systému Intrastat (např. formy výkazu, organizační zabezpečení) však řeší jednotlivé státy EU tak, jak to nejlépe vyhovuje jejich státní administrativě. V různých zemích EU tedy sběr údajů pro systém Intrastat zajišťují různé orgány státní správy (např. národní statistické úřady, národní úřady celní nebo i národní banka). Povinnost vykazování údajů v systému Intrastat je stanovena ustanoveními předpisů EU, které jsou v ČR upraveny zejména Vyhláškou č. 200/2004 Sb., o statistice vyváženého a dováženého zboží a způsobu sdělování údajů o obchodu mezi Českou republikou a ostatními členskými státy Evropského společenství, celním zákonem a příslušnou prováděcí vyhláškou.

Výkaz pro Intrastat se odevzdává celní správě souhrnně za sledované období, kterým je jeden měsíc, a to nejpozději do 12. pracovního dne v měsíci následujícím.

Změna výše asimilačního prahu

Povinnost vykazovat údaje v systému Intrastat se týká subjektů, které překročí tzv. asimilační práh při přijetí nebo odeslání zboží do jiného členského státu EU. Za připomenutí stojí poslední větší změna, a to navýšení limitů pro hlášení do Intrastatu. Původní limit 8 mil. Kč se od roku 2019 zvedl na 12 mil Kč pro odeslání i přijetí. „Asimilační práh vychází z fakturované hodnoty zboží, odděleně pro přijetí a pro odeslání zboží. Překročením asimilačního prahu se subjekt stane osobou povinnou k vykazování, takzvanou zpravodajskou jednotkou,“ vysvětluje Jaroslav Štěpán, MBA z Intrastateu.com, poskytovatele reportingu Intrastat pro firmy i jednotlivce.

Zbytečné přeplácení

Pokud se rozhodnete využít ke zpracování dat pro Intrastat služeb odborníků, firmu vybírejte pečlivě. Pozornost obzvlášť věnujte cenám, které mohou být nesmyslně nadsazené. „V praxi se bohužel můžete setkat s tím, že za jednu fakturu do hlášení Intrastat vám bude účtováno od 500 Kč až do 1000 Kč. Lehce spočítáme, že jako větší firmu s dvaceti „dovozy“, vás taková služba může vyjít klidně na 10 000 Kč i více, což je velmi neúměrná částka. Domnívám se, že tyto vysoké ceny jsou pozůstatek z doby před vstupem do EU, kdy firmy musely zboží proclívat a platit celním deklarantům za vytvoření celní deklarace a za následné proclení. Proto se stává, že nás klienti vyhledávají za účelem snížení nákladů za Intrastat. Často se nám daří snížit tyto náklady i o polovinu,“ vysvětluje Jaroslav Štěpán z  Intrastateu.com .

Ušetřete na sankcích

Každá osoba, která má sídlo nebo trvalý pobyt na území ČR, je povinna sdělit celním orgánům pravdivé informace o vnitrounijním obchodu způsobem a s použitím dokladu, které jsou stanoveny Vyhláškou č. 200/2004 Sb., o statistice vyváženého a dováženého zboží a způsobu sdělování údajů
o obchodu mezi Českou republikou a ostatními členskými státy Evropského společenství, a poskytnout celním orgánům nezbytnou součinnost. Celní úřad je, dle ustanovení § 319 zákona č. 13/2004 Sb., celní zákon v platném znění, oprávněn za neplnění těchto povinností pokutovat až do výše 1 000 000 Kč.

Pozor na dvojí kontrolu přiznání k DPH

Pro vyhotovování výkazů pro Intrastat a pro jeho předávání celnímu úřadu si může zpravodajská jednotka zvolit a zmocnit zástupce, který může za zpravodajskou jednotku údaje pro systém Intrastat vykazovat a následně je předávat příslušnému orgánu. Takové zastoupení musí být učiněno písemným zmocněním, smlouvou nebo jiným dokumentem, který bude možné prokázat. Zmocnění přináší řadu výhod, které spočívají například v úspoře za zaměstnance, které by se zpracování věnoval, úspory za financování školení, jistotu časného odevzdání hlášení, jednoduše kompletní know-how. „Navíc, celní úřady často porovnávají údaje odevzdané prostřednictvím Intrastatu s odevzdaným přiznáním k DPH. Tyto dva údaje by spolu měly korespondovat! Ne vždy tomu tak ale je, a to z různých důvodů. Pro celní správu jsou tyto nesrovnalosti ale důvodem ke zpětným kontrolám. Právě i kvůli těmto případům se vyplatí správu pro Intrastat outsourcovat odborníkům,“ upozorňuje Jaroslav Štěpán.

foto: www.freeimages.com

Dodávka zboží z EU koncovému uživateli do Maďarska a ohlašovací povinnost do EKAER systému

Poslední dobou se nám množí dotazy týkající se Elektronického kontrolního systému pro silniční přepravu zboží (EKAER). Tento systém zavedla maďarská vláda v lednu roku 2015. Jeho cílem je zajistit transparentnost pohybu zboží a minimalizovat tak možné daňové úniky v oblasti DPH. Obrátila se na nás slovenská firma obchodující se stavebním materiálem s prosbou o pomoc při dodání zboží do Maďarska. Šlo o případ doručení zboží ze Slovenska odběrateli, kterým byla fyzická osoba žijící poblíž hranic, a dopravce po dodavateli požadoval EKAER číslo. Jak by tedy firma měla správně postupovat, aby neporušila platné maďarské právní předpisy?

Firma potřebovala vypravit do Maďarska kamion se stavebním materiálem o hrubé hmotnosti vyšší než 2 500 kg. Může se tak zdát, že díky překročení limitu pro hmotnost přepravovaného zboží z EU do Maďarska se na jeho přepravu vztahuje oznamovací povinnost do systému EKAER, ale v této konkrétní situaci tomu tak není. Vysvětlení je jednoduché. Zákazník není maďarským daňovým subjektem a stavební materiál má výhradně pro svou vlastní potřebu. Ohlašovací povinnost se na něj proto nevztahuje. Osobou povinnou k ohlášení přepravy je při pohybu zboží z EU do Maďarska příjemce dovezeného zboží s platným maďarským DIČ. Takový subjekt v našem případě chybí, příjemcem zboží v Maďarsku je konečný uživatel (fyzická osoba neregistrovaná k dani), proto se přeprava do EKAER systému hlásit nemusí.  

foto: www.freeimages.com

Termíny odeslání Intrastatu v jednotlivých státech EU pro rok 2020

Přehled termínů odevzdání výkazů pro Intrastat v České republice jsem uváděla v minulém příspěvku. Zpravodajské jednotky u nás mají povinnost předložit výkaz pro Intrastat nejpozději do dvanáctého pracovního dne kalendářního měsíce následujícího po referenčním období. Každý členský stát si však tyto termíny může v souladu s vlastní legislativou určit sám, proto se v jednotlivých zemích liší. Dnes se tedy podíváme na termíny hlášení v členských státech EU. V tabulce naleznete kompletní přehled termínů odevzdání výkazů pro Intrastat v zemích EU v roce 2020.

Členský státZkratkaTermín hlášení
Belgie BE20. den v měsíci
Bulharsko BG14. den v měsíci
Česká republikaCZ12. pracovní den
Dánsko DK10. pracovní den
EstonskoEE14. den v měsíci
Finsko FI10. pracovní den
Francie FR10. pracovní den
Chorvatsko HR15. den v měsíci
Irsko IE23. den v měsíci
Itálie IT25. den v měsíci
Kypr CY10. den v měsíci
Litva LT10. pracovní den
LotyšskoLV10. den v měsíci
Lucembursko LU16. pracovní den
Maďarsko HU15. den v měsíci
Malta MT10. pracovní den
Německo DE10. pracovní den
Nizozemsko NL10. pracovní den
Polsko PL10. den v měsíci
Portugalsko PT15. den v měsíci
Rakousko AT10. pracovní den
RumunskoRO15. den v měsíci
Řecko GRposlední pracovní den
Slovensko SK15. den v měsíci
Slovinsko SI15. den v měsíci
Velká Británie GB21. den v měsíci
Španělsko ES12. den v měsíci
Švédsko SE10. pracovní den

Jak se termíny liší?

Termín si jednotlivé země stanovili na konkrétní kalendářní nebo pracovní den v měsíci, který následuje po referenčním období. V případě pracovních dní je nejzazší termín odevzdání hlášení pro Intrastat jasný. Zatímco v zemích, kde termín připadá na konkrétní kalendářní den, se určení konečného data může lišit. A to ve chvíli, kdy termín Intrastatu vychází na víkend nebo na svátek. Zde se způsob stanovení termínu hlášení různí. Pokud se tak stane, ve většině zemích se termín odeslání hlášení pro Intrastat posune na následující pracovní den, tedy zpravodajské jednotce se čas na odevzdání výkazu prodlouží. Existuje ale několik výjimek, kde se v tomto případě datum přesune na poslední pracovní den před stanoveným termínem. Toto pravidlo se používá v Chorvatsku, Irsku a Slovinsku. V Rumunsku pak pravidla o způsobu určení termínu v případě, že vychází na víkend, nemluví vůbec, proto zůstává vždy 15. den v měsíci posledním možným termínem odeslání výkazů pro Intrastat.

Termíny pro Intrastat v roce 2020

Termíny odevzdání výkazů pro Intrastat se v jednotlivých státech EU liší, ale meziročně se na rozdíl od výše asimilačních prahů nemění. Období, za které se údaje do Intrastatu vykazují, se nazývá referenční období. Podle nařízení Evropského Parlamentu a Rady (EU) č. 659/2014 ze dne 15. května 2014, ve znění pozdějších předpisů, je referenčním obdobím příslušný kalendářní měsíc, v němž došlo k odeslání nebo přijetí zboží z jiného členského státu, nebo v němž se uskutečnilo zdanitelné plnění související se zbožím EU. V České republice mají zpravodajské jednotky povinnost předložit výkaz pro Intrastat nejpozději do dvanáctého pracovního dne kalendářního měsíce následujícího po referenčním období. Přehled termínů pro letošní rok uvádím v tabulce.

Termíny pro Intrastat v roce 2020

výkazy za:Termíny odevzdání výkazů
elektronická formalistinná forma
ledendo 18.2.do 14.2.
únordo 17.3.do 13.3.
březendo 20.4.do 16.4.
dubendo 20.5.do 18.5.
květendo 16.6.do 12.6.
červendo 17.7.do 15.7.
červenecdo 18.8.do 14.8.
srpendo 16.9.do 14.9.
zářído 16.10.do 14.10.
říjendo 18.11.do 13.11.
listopaddo 16.12.do 14.12.
prosinecdo 19.1.2021do 15.1.2021

Elektronicky nebo v listinné podobě?

Výkazy podává zpravodajská jednotka elektronicky na servery Celní Správy České republiky. K tomuto předání lze využít aplikace InstatDesk nebo InstatOnline. Aplikaci InstatDesk pro pořízení, import a zaslání hlášení pro Intrastat musí mít zpravodajská jednotka nainstalovanou v aktuální verzi. Do aplikace se importuje soubor ve formátu CSV a počet importovaných vět není omezen. Omezení 500 vět měsíčně pro jednu zpravodajskou jednotku existuje u webové aplikace InstatOnline. Tato aplikace umožňuje uživateli pořídit či importovat data z jakéhokoliv PC připojeného k internetu. Její prostředí je automaticky aktualizováno a zpravodajská jednotka nemusí použít elektronický podpis. Nevýhodou je však již zmíněné omezení v podobě množství importovaných vět, také rychlost odvíjející se od vlastností webové technologie a pomalejší odezva v posledních dnech před termínem odevzdání výkazů.

Při pravidelném měsíčním vykazování využívá zpravodajská jednotka elektronické předávání výkazů pro Intrastat. Existuje možnost vyhotovení výkazu v listinné podobě na předepsaném tiskopise, ale pouze při podání jednorázového výkazu. A to jen v případě, že výkaz neobsahuje více než 15 řádků a zároveň zpravodajská jednotka nevykazuje data do Intrastatu v opačném směru pohybu zboží. Takový výkaz je subjekt povinen předat místně příslušnému celnímu úřadu nejpozději desátý pracovní den následující po referenčním období. Pokud zpravodajská jednotka tyto 2 podmínky nesplňuje, musí podat jednorázový výkaz ve stejném termínu a pomocí stejné programové aplikace jako běžný výkaz.

Sankce při nedodržení termínů odevzdání výkazů pro Intrastat

A co může očekávat zpravodajská jednotka, která nezajistí včasné odevzdání výkazu pro Intrastat? Z celního úřadu obdrží email s upozorněním na nedodržení ustanovení § 58 odst. 5 zákona č. 242/2016 Sb. (celní zákon). V tomto odstavci se mluví o povinnosti zpravodajské jednotky vykázat údaje nejpozději dvanáctý pracovní den měsíce následujícího po skončení referenčního období. Zpravodajská jednotka je vyzvána k odstranění tohoto protiprávního stavu okamžitým zasláním nepodaného výkazu pro Intrastat. Za nesplnění povinností souvisejících s vykazováním dat do systému Intrastat může správce cla uložit pokutu dle § 56 odst. 4 celního zákona až do 1 000 000 Kč.

 

zdroj: www.celnisprava.cz

Konsignační sklady při intrakomunitárním obchodu

Konsignační sklady řeší dodavateli problém v situaci, kdy nedisponuje vlastními skladovacími prostorami. Využívá tedy sklad přímo u zákazníka, případně externí sklady jiných osob. Zákazník má tak zásoby materiálu či zboží neustále k dispozici, a přitom mu nevážou finanční prostředky. Zboží zůstává ve vlastnictví dodavatele až do okamžiku, kdy ho zákazník ze skladu odebere, a dodavatel mu skutečně odebrané zboží vyfakturuje. Konsignační sklady se také využívají při dodávkách zboží v rámci EU, jelikož má díky nim zahraniční dodavatel možnost přiblížit se tuzemskému odběrateli. 4.12.2018 byla přijata směrnice Rady (EU) 2018/1910 týkající se harmonizace a zjednodušení určitých pravidel v systému daně z přidané hodnoty pro obchod mezi členskými státy. Nová opatření pro intrakomunitární obchod, které její přijetí přineslo, začala pro členské státy platit 1.1.2020. Jaké změny přinesla nová pravidla do stávající praxe v ČR a jaký vliv budou mít na vykazování Intrastatu v ČR se dočtete v následujícím článku.

Konsignační sklady a režim call-off stock

Dodavatel využije konsignační sklad při přesunu materiálu či zboží do jiného členského státu EU za účelem následného dodání lokálnímu odběrateli. V tomto okamžiku je nutné rozlišit, zda z konsignačního skladu bude odebírat více zákazníků, nebo zda bude zboží v něm určeno pouze jedinému odběrateli. První případ vyžaduje registraci dodavatele k DPH v daném členském státě, kam své zboží či materiál dodává. Druhý případ, kdy zboží následně odebere jediný předem známý odběratel, umožňuje dodavateli využít zjednodušený postup. Tento režim skladu (tzv. call-off stock) byl do konce roku 2019 využíván ve většině členských státech EU. Podmínky jeho uplatnění si však každá země upravovala samostatně. Některé země ho dokonce neumožňovaly vůbec. Proto Evropská unie přistoupila k zavedení harmonizovaných pravidel upravujících tento režim.

Na přesun zboží do skladu v jiné členské zemi, které je následně určeno k prodeji místnímu zákazníkovi, se vztahují obecně platná pravidla. To znamená povinnost registrace k DPH v dané zemi. Dodavatel ji však může předejít využitím tzv. call-off stock režimu, kdy daňovou povinnost přebere kupující. K uplatnění zmíněného zjednodušeného režimu je však nezbytné dodržet podmínky jeho využití:

  • dodavatel není v zemi prodeje registrován jako plátce DPH,
  • v momentě zahájení odeslání je znám plátce DPH, pro něhož se zboží ve skladu umisťuje,
  • ve skladu je umístěno zboží pro jediného místního plátce DPH,
  • plátce DPH v dané zemi ohlásí, že je v tomto zvláštním případě osobou povinnou platit daň při pořízení zboží z jiného členského státu.

Změny v legislativě

Právní předpis, který jednotně upravuje DPH v rámci celé EU, směrnice Rady 2006/112/ES, byl novelizován směrnicí Rady (EU) 2018/1910. Její přijetí přineslo změny, pokud jde o harmonizaci a zjednodušení určitých pravidel v systému daně z přidané hodnoty pro obchod mezi členskými státy. Jednotlivé členské státy tak měly povinnost implementovat novelu směrnice do národní legislativy upravující DPH do konce roku 2019. To se v České republice nepodařilo a novela zákona č. 235/2004 Sb. o dani z přidané hodnoty s plánovanou účinností od 1.1. 2020 nestihla projít legislativním procesem. Generální finanční ředitelství reagovalo dne 22.1.2020 na tuto skutečnost vydáním „Informace k novele o DPH“. V ní vymezilo oblasti, kterých se novela zákona týká. Také potvrdilo, že daňový subjekt může postupovat ve smyslu dané směrnice EU už od 1.1.2020. Rovněž je zde zdůrazněna nezbytnost plnění veškerých souvisejících podmínek, které z novely směrnice vyplývají.

Pro úplnost uvádím oblasti, které směrnice Rady (EU) 2018/1910 upravuje s cílem zjednodušit vybraná pravidla pro dodávky zboží mezi členskými státy v EU:

  • řetězové přeshraniční transakce,
  • konsignační (call-off) sklady,
  • osvobození od daně při dodání zboží do jiného členského státu,
  • prokazování přepravy zboží do jiného členského státu EU.

Změny při využití konsignačních skladů (call-off stock)

Do konce roku 2019 využívala Česká republika v režimu call-off skladů zjednodušující postup. Dodání zboží z jiného členského státu do konsignačního skladu se považovalo za pořízení zboží konkrétním odběratelem už v okamžiku naskladnění. Odběrateli tak vznikla povinnost přiznat daň z DPH z celé zásilky už při dodání do tuzemska, přestože zboží ještě nebylo fakticky ze skladu odebráno.

Změna v systému zdanění u call-off skladů je tedy od 1.1.2020 výrazná. Nyní totiž odběratel vykáže pořízení zboží z jiného členského státu v přiznání k dani až ke dni skutečného odběru zboží ze skladu, nejpozději však ve 12timěsíční lhůtě od naskladnění. Tato lhůta je nově stanovena jako maximální časový limit, během kterého musí být zboží ze skladu odebráno, čímž pádem i zdaněno. Dále musí dodavatel vykazovat přemístění zboží v režimu call-off stock v souhrném hlášení. Nově mají dodavatel i odběratel povinnost vést skladovou evidenci pro účely DPH dle legislativy EU. Pokud dojde ke zničení, ztrátě či krádeži zboží, směrnice tuto situaci považuje za porušení podmínek užití režimu call-off skladů.

Intrastat a konsignační sklady

Při vykazování údajů do Intrastatu u konsignačního skladu se zpravodajská jednotka řídí pouze fyzickým pohybem zboží (nikoliv zdanitelným plněním). Referenčním obdobím  je vždy kalendářní měsíc, ve kterém došlo k přijetí zboží do ČR nebo jeho odeslání z ČR.

Pokud odesílá zpravodajská jednotka, které není plátcem DPH ve státě určení, zboží do konsignačního skladu (call-off stock), do výkazu se uvádí kód povahy transakce „12“. Zde platí, že uskladněné zboží zůstává v majetku zpravodajské jednotky, ale je určeno k následnému prodeji jednomu předem známému odběrateli. Fakturovanou hodnotou je předpokládaná částka, za kterou by se zboží prodalo v době jeho odeslání do příslušného skladu.

Pokud přijímá zpravodajská jednotka zboží k uskladnění na konsignačním skladu (nazývaném také call-off-stock), které zůstává v majetku dodavatele neregistrovaného v ČR k DPH a je určeno k následnému prodeji jedinému odběrateli (tj. dané zpravodajské jednotce), do výkazu se označuje také kódem povahy transakce „12“. Jako fakturovaná hodnota se uvádí předpokládaná částka, za kterou by se zboží nakoupilo v době jeho přijetí do příslušného skladu.

V případě, že si zboží přijímá nebo odesílá z jiného nebo do jiného členského státu sám vlastník tohoto zboží, který je plátcem DPH jak v ČR, tak i ve zemi odeslání nebo v zemi přijetí, do výkazu se uvádí kód transakce „92“.

S ohledem na skutečnost, že se vykazování údajů do Intrastatu u konsignačního skladu řídí pouze fyzickým pohybem zboží, neměla na něj novelizace směrnice o společném systému daně z přidané hodnoty v EU žádný vliv. 

 

foto: www.freeimages.com