Zjednodušení systému EKAER aneb co nás čeká v roce 2021

Elektronický systém obchodní kontroly na veřejných komunikacích (EKAER) zavedla maďarská vláda v lednu 2015. Systém monitoruje pohyb zboží, které je přepravované v rámci Maďarska a mezi Maďarskem a ostatními státy EU. Má zajistit transparentnost pohybu zboží a tím minimalizovat možné daňové úniky v oblasti DPH. Daňovému subjektu tak vzniká oznamovací povinnost při přepravě zboží přesahující stanovené peněžní a hmotnostní limity, zvlášť pro rizikové a pro nerizikové zboží. Nesplněním této povinnosti se daňový subjekt vystavuje riziku uložení pokuty až do výše 40 % hodnoty nenahlášeného zboží. Kromě finanční sankce může dále Státní daňový a celní orgán přistoupit k zabavení přepravovaného zboží. Během uplynulých let se administrativa související s vykazováním do systému EKAER několikrát uvolnila. Například bylo možné žádat o výjimku z povinnosti hlásit přepravu pro krátké vnitrostátní cesty nepřesahující vzdálenost 20 km. Nyní také lze za určitých podmínek EKAER report následně opravit. Dosud největší změna by měla přijít od 1. ledna 2021, a to v podobě zrušení oznamovací povinnosti u nerizikového zboží.

Počátkem roku 2019 Evropská komise opakovaně vyjádřila své stanovisko k systému EKAER. Oznamovací povinnost do EKAER není, podle jejich názoru, v souladu s příslušnými evropskými předpisy v oblasti DPH a představuje administrativní zátěž pro intrakomunitární obchod. Mimo jiné uvedla, že maďarské právní předpisy porušují zásady neutrality, proporcionality a volného pohybu zboží. Evropská komise současně pověřila Maďarsko, aby řádně harmonizovalo vnitrostátní předpisy. Změny v pravidlech vykazování do EKAER tak maďarská vláda zapracovala do návrhu zákona o státním rozpočtu pro rok 2021, který zahrnuje vedle změn v EKAER i úpravy týkající se daňové problematiky.

Plánované změny v systému EKAER

Na základě návrhu zákona o státním rozpočtu pro rok 2021, předloženého parlamentu v červenci letošního roku, lze očekávat od 1. ledna 2021 následující změny:

  • Oznamovací povinnost EKAER pro nerizikové zboží bude úplně zrušena.
  • Oznamovací povinnost EKAER se bude nově vztahovat pouze na přepravu rizikového zboží, které přesahuje stanovený peněžní nebo hmotnostní limit. Jejich výše v současné chvíli ještě není určena. Aktuálně definované limity pro rizikové zboží jsou následující: celková hodnota zásilky bez DPH 1 000 000 HUF a celková hmotnost zásilky 500 kg.
  • Daňovému subjektu může být uložena sankce až do výše 40% čisté hodnoty zboží, pokud
    • nesplní svou oznamovací povinnost,
    • nebo pokud nesprávně informuje o hmotnosti či hodnotě přepravovaného zboží.
  • V ostatních případech (například psaní údajů, korespondence apod.) může být daňovému poplatníkovi, který je fyzickou osobou, uložena výchozí pokuta ve výši nejméně 200 000 HUF. V případě daňového poplatníka, který není fyzickou osobou, je částka výchozí pokuty nejméně 500 000 HUF.
  • Očekává se, že nadále bude platit povinnost poskytnout finanční záruku na přepravu rizikového zboží. Od této povinnosti je daňový subjekt osvobozen, pokud
    • ho státní daňový úřad eviduje jako kvalifikovaného plátce daně,
    • nebo minimálně po dobu dvou let vyvíjí činnost a je v seznamu vedeném státní daňovou správou o daňových subjektech bez veřejného dluhu. A zároveň v době nahlášení přepravy zboží nebylo pozastaveno jeho daňové identifikační číslo.

Podrobná pravidla pro vykazování do systému EKAER návrh zákona neupravuje. Ta budou obsažena až ve vyhlášce ministra národního hospodářství, která zatím není k dispozici. V současné chvíli tak není jasné, zda v příštím roce dojde k rozšíření seznamu rizikového zboží, jaké budou limity pro stanovení vzniku oznamovací povinnosti, případně zda bude nadále platit povinnost daňovému subjektu poskytnout finanční záruku v případě, že nesplňuje podmínky nezbytné k jejímu osvobození. Jakmile bude ministerská vyhláška uveřejněna, přehled změn upřesním.

foto: www.freeimages.com
zdroj: adozona.hu

Vše, co jste potřebovali vědět o česko-maďarském obchodu

Maďarsko patří mezi naše hlavní zahraniční partnery. Podle předběžných údajů MPO o zahraničním obchodu z dat ČSÚ za rok 2019 je na 9. pořadí mezi státy, do kterých je české zboží vyváženo a na 11. pozici dovozu. Mezi nejvýznamnější položky, se kterými obchodujeme, jsou potraviny a živá zvířata, nápoje a tabák, suroviny nepoživatelné a další. Do Maďarska potom nejvíce vyvážíme silniční vozidla, elektronická zařízení, přístroje, spotřebiče a další. Stejně tak i dovážíme elektrická zařízení, stroje a zařízení k výrobě energie, silniční vozidla a další výrobky a léčiva. Perspektivních položek pro další český export je hned několik. Podle zprávy Zastupitelského úřadu ČR v Budapešti se příležitosti nabízí především v energetickém, chemickém, obranném či automobilovém průmyslu.

„Stejně tak jako ČR, i Maďarsko je od roku 2004 členem Evropské unie, a tímto krokem se pravidla obchodování změnily, především celní systém. Pro statistiku vnitřního obchodu EU je nutné při česko–maďarském obchodě vyplnit dokument Intrastat a od roku 2015 potom i EKAER, ten má především minimalizovat daňové úniky na DPH v Maďarsku,“ upozorňuje Jaroslav Štěpán, MBA z Intrastateu.com, poskytovatele reportingu EKAER. EKAER monitoruje zboží přepravované v rámci Maďarska a mezi Maďarskem a dalšími státy Evropské Unie. Po úpravě zákona a jeho platnosti mohou převážet zboží po Maďarsku pouze ti daňoví poplatníci, jenž mají EKAER číslo pro danou silniční přepravu.

Pozor, nepoužívání systému EKAER je pokutováno. Hrozí zabavení zboží a pokuta ve výši 40 % hodnoty zboží.

Co vše je nutné hlásit?

  • přepravu zboží z členských států EU do Maďarska za účelem nákupu výrobku nebo z jiného důvodu,
  • přepravu zboží z Maďarska do jiného členského státu EU za účelem prodeje zboží nebo z jiného důvodu,
  • přepravu zboží ve vnitrozemí v případě, že příjemce zboží není konečný spotřebitel a přeprava vyžaduje zaplacení mýtného.

Daňový subjekt, na základě nahlášení potřebných údajů o plánovaném uskutečnění přepravy zboží
v silniční dopravě, zaregistruje přepravu do evidence Státní daňové a celní správy. Na základě toho mu bude přiděleno k přepravě zboží číslo EKAER.

Finanční záruka

V případě, že daňový subjekt převáží rizikové zboží (jakými jsou například potraviny, písek, kámen, některé oleje, hnojiva, chemikálie, dřevo, textil, obuv), vyjma provádění silniční přepravy zboží za úplatu, musí skládat finanční záruku na přepravu. Ta činí 15 % hodnoty přepravovaného zboží. „Od povinnosti poskytnout finanční záruku je osvobozen ten daňový subjekt, kterého státní daňový úřad eviduje jako kvalifikovaného plátce daně nebo ten, který minimálně po dobu dvou let vyvíjí činnost a je v seznamu vedeném státní daňovou správou o daňových subjektech nemajících dluh státu a v době nahlášení přepravy zboží nemá vysloveno přerušení platnosti daňového identifikačního čísla,“ vysvětluje Jaroslav Štěpán, MBA z Intrastateu.com, poskytovatele reportingu EKAER.

Kdy není třeba EKAER hlásit?

Povinnost podání hlášení do systému EKAER odpadá v případech, kdy daňový subjekt odesílá nebo přijímá potraviny, jejichž hmotnost nepřesahuje 2 500 kg nebo jejich hodnota nepřesahuje 2 000 000 HUF (cca 155 371 Kč) a jsou přepraveny v rámci jedné cesty (přepravy). Dále pokud daňový subjekt odesílá nebo přijímá rizikové potravinářské výrobky v rámci jedné cesty (přepravy) a jejich hmotnost nepřesáhne 200 kg nebo jejich hodnota nepřesáhne 250 000 HUF (19 421 Kč). Posledním případem je situace, kdy hmotnost jiného rizikového zboží nepřesáhne 500 kg nebo hodnota zboží nepřesáhne 1 milion HUF.

Hlášení EKAER nijak nesouvisí s placením mýtného

Uvedená pravidla hlášení přeprav se musí aplikovat i v případě, kdy potraviny, které jsou určené jako rizikové, přepravuje vozidlo nepodléhající placení mýta a v rámci jedné cesty (přepravy) přesahuje hmotnost zboží určeného jednomu příjemci 200 kg, nebo hodnota tohoto zboží přesáhne sumu 250 000 HUF (forintů), nebo v případě, kdy jiné rizikové zboží (písek, kámen, některé oleje, hnojiva, chemikálie, dřevo, textil, obuv) přepravuje vozidlo nepodléhající placení mýta, a v rámci jedné cesty (přepravy) přesahuje hmotnost zboží určeného jednomu příjemci 500 kg, nebo hodnota tohoto zboží přesáhne sumu 1 000 000 HUF (forintů).

INFO NAVÍC

Výjimky z povinnosti vyžádat si číslo EKAER

Povinnost podávat hlášení do EKAER se netýká organizací jakými jsou například vojsko, civilní obrana, humanitární organizace a podobně. Dále taky pokud je veřejnou dopravou přepravováno:

  1. zboží, které je evidováno jako zboží podléhající placení spotřební daně;
  2. zboží, které je pod celním dohledem;
  3. zboží, které je přepravováno na základě nařízení EU č. 1013/2006/ES o odpadu;
  4. zboží, které má povolení k obchodování s kovy;
  5. zboží, které patří mezi léky a léčivé přípravky určené k lidské spotřebě;
  6. zboží přepravované poštovní službou;
  7. zboží, které nepatří mezi rizikové zboží a hmotnost tohoto nerizikového zboží pro stejného příjemce/odesílatele nepřesahuje 2 500 kg nebo bezdaňová hodnota tohoto zboží nepřesahuje 5 000 000 HUF, a je přepraveno v rámci jedné cesty (přepravy) ve vozidle podléhajícím placení mýta;
  8. zboží, které patří mezi rizikové zboží a jeho hmotnost nepřesáhne 500 kg a jeho celková bezdaňová hodnota nepřesáhne 1 000 000 HUF.
foto: www.freeimages.com

Přemrštěné výdaje v logistice aneb 3 oblasti, ve kterých lze téměř okamžitě snížit značné náklady

Firmy mají za sebou snad nejtěžší zkoušku udržitelnosti svého byznysu. Dá se říct, že nyní jsou všichni na jedné startovní čáře a je na každém, jak tuto situaci využije. Buď mohou zůstat ve starých kolejích, dělat vše stejně jako doposud a čekat, že to bude stačit, nebo využít situaci k analýze, restartu a zefektivnění svých procesů. Je jasné, že pandemie zásadně poznamenala obor průmyslu a následně i logistiky. Reflektuje to i poslední prohlášení provozovatele mýtného systému. Meziročně dopravci za mýtné v květnu zaplatili o 13 procent méně, protože jednoduše nebylo co expedovat.

Největší otázkou pro řadu závodů je nyní to, jak rychle dohnat ušlé zisky, o které přišly během doby, kdy byl jejich provoz paralyzován. Snížení nákladů je určitě dobrá, a navíc nejrychlejší cesta.

1. Náklady za přepravu

Největší položkou mezi náklady v logistice je bezpochyby právě samotná přeprava. Ať už dálková přeprava materiálu či zboží k odběrateli (zde berme v potaz i úhrady mýtného, palivo, servis a další) či jen přesun v rámci vlastního závodu nebo areálu. Větším oříškem je však pro firmy cena za dopravu zboží ze zahraničí. Hovoří se až o 11 procentech z nákupní ceny zboží. Řešení? „Volte lokální přepravce. Zde se určitě vyplatí investovat čas do srovnání možností. Porovnejte nabízené ceny známých mezinárodních dopravních společností s menšími lokálními přepravci, ideálně s českým zastoupením v dané destinaci. Takto lze náklady za dopravu ze zahraničí stáhnout třeba i o třetinu,  míní Jaroslav Štěpán z Intrastateu.com.

2. Náklady na nutnou administrativu

Při vnitrounijním obchodu patří mezi výdaje bezpochyby i zpracování výkazů pro Intrastat, při obchodování s Maďarskem potom i EKAER. Bohužel i toto je oblast, kde jsou firmy schopny vynakládat nemalé množství finančních prostředků, a to zbytečně. „Dost často se stává, že za jednu fakturu do hlášení Intrastat je firmám účtováno od 500 Kč až do 1000 Kč. Pro větší firmu tak celková částka může být až neúměrně vysoká. Mysleme na to, že snižování nákladů přinese vždy konkurenční výhodu,” vysvětluje Jaroslav Štěpán z Intrastateu.com. Proč tomu tak je? V době před vstupem do EU musely firmy zboží proclívat a platit celním deklarantům za vytvoření celní deklarace a za následné proclení. Se vstupem České republiky do EU se podmínky pochopitelně změnily, ceny ale zůstaly. A proto právě v této nutné administrativě lze snížit náklady klidně i o polovinu.

3. Skladovací náklady

Velký průtok peněz může způsobit i neefektivní skladování. Něž firmy začnou plánovat velké rekonstrukce, stavbu nových hal či se poohlíží po pronájmu skladovacích hal v logistických parcích, měly by nejprve provést audit stávajícího stavu skladování. To zahrnuje ověření, že firma efektivně využívá vlastních skladových prostor, že zvolila a využívá vhodný úložný systém a že ve skladu nezbývá zbytečně prázdný prostor. Nutné je jít opravdu do detailu, tedy zkontrolovat i to, zda je vhodně volen obalovaný materiál tak, aby se neplýtvalo s výplňovým materiálem. A paradoxně, zamyslet by se firmy měly i nad skladováním samotného obalového materiálu. Jednotková cena obalu neznamená, že ve výsledku je opravdu efektivní a spoří nám výdaje.

foto: www.freeimages.com

Kde ušetřit ve vnitrounijním obchodu?

Pandemie nového typu koronaviru postihla snad všechny obory. Firmy musely přistoupit na řadu úsporných opatření, ať už v podobě omezení provozu nebo radikálního snížení nákladů. V reakci na aktuální situaci firmy více než kdy předtím kriticky hodnotí své náklady a posuzují jejich relevantnost. Stejně tak tomu je i v mezinárodním obchodu, který pandemie rovněž ochromila.

Podle posledních údajů Českého statistického úřadu hodnota zahraničního obchodu klesá. Jak vývoz, který meziročně klesl o 0,7 %, tak i dovoz s poklesem 2,9 %. Avšak podle MPO je to už pátý měsíc v řadě, kdy zahraniční obchod vykazuje pokles, a to ještě ani nebyl zcela ovlivněn postupující pandemií COVID-19. Bilance zahraničního obchodu se státy EU28 skončila přebytkem ve výši 53 mld. Kč. Právě v souvislosti s vnitrounijním obchodem je vhod připomenout povinnost vykazování do Intrastatu.

Statistický systém Intrastat je založen na povinném výkaznictví pro ekonomické subjekty, které provádí vnitrounijní obchod, je závazný a ve svých základních principech stejný ve všech státech EU. Zajištění a provoz systému Intrastat (např. formy výkazu, organizační zabezpečení) však řeší jednotlivé státy EU tak, jak to nejlépe vyhovuje jejich státní administrativě. V různých zemích EU tedy sběr údajů pro systém Intrastat zajišťují různé orgány státní správy (např. národní statistické úřady, národní úřady celní nebo i národní banka). Povinnost vykazování údajů v systému Intrastat je stanovena ustanoveními předpisů EU, které jsou v ČR upraveny zejména Vyhláškou č. 200/2004 Sb., o statistice vyváženého a dováženého zboží a způsobu sdělování údajů o obchodu mezi Českou republikou a ostatními členskými státy Evropského společenství, celním zákonem a příslušnou prováděcí vyhláškou.

Výkaz pro Intrastat se odevzdává celní správě souhrnně za sledované období, kterým je jeden měsíc, a to nejpozději do 12. pracovního dne v měsíci následujícím.

Změna výše asimilačního prahu

Povinnost vykazovat údaje v systému Intrastat se týká subjektů, které překročí tzv. asimilační práh při přijetí nebo odeslání zboží do jiného členského státu EU. Za připomenutí stojí poslední větší změna, a to navýšení limitů pro hlášení do Intrastatu. Původní limit 8 mil. Kč se od roku 2019 zvedl na 12 mil Kč pro odeslání i přijetí. „Asimilační práh vychází z fakturované hodnoty zboží, odděleně pro přijetí a pro odeslání zboží. Překročením asimilačního prahu se subjekt stane osobou povinnou k vykazování, takzvanou zpravodajskou jednotkou,“ vysvětluje Jaroslav Štěpán, MBA z Intrastateu.com, poskytovatele reportingu Intrastat pro firmy i jednotlivce.

Zbytečné přeplácení

Pokud se rozhodnete využít ke zpracování dat pro Intrastat služeb odborníků, firmu vybírejte pečlivě. Pozornost obzvlášť věnujte cenám, které mohou být nesmyslně nadsazené. „V praxi se bohužel můžete setkat s tím, že za jednu fakturu do hlášení Intrastat vám bude účtováno od 500 Kč až do 1000 Kč. Lehce spočítáme, že jako větší firmu s dvaceti „dovozy“, vás taková služba může vyjít klidně na 10 000 Kč i více, což je velmi neúměrná částka. Domnívám se, že tyto vysoké ceny jsou pozůstatek z doby před vstupem do EU, kdy firmy musely zboží proclívat a platit celním deklarantům za vytvoření celní deklarace a za následné proclení. Proto se stává, že nás klienti vyhledávají za účelem snížení nákladů za Intrastat. Často se nám daří snížit tyto náklady i o polovinu,“ vysvětluje Jaroslav Štěpán z  Intrastateu.com .

Ušetřete na sankcích

Každá osoba, která má sídlo nebo trvalý pobyt na území ČR, je povinna sdělit celním orgánům pravdivé informace o vnitrounijním obchodu způsobem a s použitím dokladu, které jsou stanoveny Vyhláškou č. 200/2004 Sb., o statistice vyváženého a dováženého zboží a způsobu sdělování údajů
o obchodu mezi Českou republikou a ostatními členskými státy Evropského společenství, a poskytnout celním orgánům nezbytnou součinnost. Celní úřad je, dle ustanovení § 319 zákona č. 13/2004 Sb., celní zákon v platném znění, oprávněn za neplnění těchto povinností pokutovat až do výše 1 000 000 Kč.

Pozor na dvojí kontrolu přiznání k DPH

Pro vyhotovování výkazů pro Intrastat a pro jeho předávání celnímu úřadu si může zpravodajská jednotka zvolit a zmocnit zástupce, který může za zpravodajskou jednotku údaje pro systém Intrastat vykazovat a následně je předávat příslušnému orgánu. Takové zastoupení musí být učiněno písemným zmocněním, smlouvou nebo jiným dokumentem, který bude možné prokázat. Zmocnění přináší řadu výhod, které spočívají například v úspoře za zaměstnance, které by se zpracování věnoval, úspory za financování školení, jistotu časného odevzdání hlášení, jednoduše kompletní know-how. „Navíc, celní úřady často porovnávají údaje odevzdané prostřednictvím Intrastatu s odevzdaným přiznáním k DPH. Tyto dva údaje by spolu měly korespondovat! Ne vždy tomu tak ale je, a to z různých důvodů. Pro celní správu jsou tyto nesrovnalosti ale důvodem ke zpětným kontrolám. Právě i kvůli těmto případům se vyplatí správu pro Intrastat outsourcovat odborníkům,“ upozorňuje Jaroslav Štěpán.

foto: www.freeimages.com

Dodávka zboží z EU koncovému uživateli do Maďarska a ohlašovací povinnost do EKAER systému

Poslední dobou se nám množí dotazy týkající se Elektronického kontrolního systému pro silniční přepravu zboží (EKAER). Tento systém zavedla maďarská vláda v lednu roku 2015. Jeho cílem je zajistit transparentnost pohybu zboží a minimalizovat tak možné daňové úniky v oblasti DPH. Obrátila se na nás slovenská firma obchodující se stavebním materiálem s prosbou o pomoc při dodání zboží do Maďarska. Šlo o případ doručení zboží ze Slovenska odběrateli, kterým byla fyzická osoba žijící poblíž hranic, a dopravce po dodavateli požadoval EKAER číslo. Jak by tedy firma měla správně postupovat, aby neporušila platné maďarské právní předpisy?

Firma potřebovala vypravit do Maďarska kamion se stavebním materiálem o hrubé hmotnosti vyšší než 2 500 kg. Může se tak zdát, že díky překročení limitu pro hmotnost přepravovaného zboží z EU do Maďarska se na jeho přepravu vztahuje oznamovací povinnost do systému EKAER, ale v této konkrétní situaci tomu tak není. Vysvětlení je jednoduché. Zákazník není maďarským daňovým subjektem a stavební materiál má výhradně pro svou vlastní potřebu. Ohlašovací povinnost se na něj proto nevztahuje. Osobou povinnou k ohlášení přepravy je při pohybu zboží z EU do Maďarska příjemce dovezeného zboží s platným maďarským DIČ. Takový subjekt v našem případě chybí, příjemcem zboží v Maďarsku je konečný uživatel (fyzická osoba neregistrovaná k dani), proto se přeprava do EKAER systému hlásit nemusí.  

foto: www.freeimages.com

Termíny odeslání Intrastatu v jednotlivých státech EU pro rok 2020

Přehled termínů odevzdání výkazů pro Intrastat v České republice jsem uváděla v minulém příspěvku. Zpravodajské jednotky u nás mají povinnost předložit výkaz pro Intrastat nejpozději do dvanáctého pracovního dne kalendářního měsíce následujícího po referenčním období. Každý členský stát si však tyto termíny může v souladu s vlastní legislativou určit sám, proto se v jednotlivých zemích liší. Dnes se tedy podíváme na termíny hlášení v členských státech EU. V tabulce naleznete kompletní přehled termínů odevzdání výkazů pro Intrastat v zemích EU v roce 2020.

Členský státZkratkaTermín hlášení
Belgie BE20. den v měsíci
Bulharsko BG14. den v měsíci
Česká republikaCZ12. pracovní den
Dánsko DK10. pracovní den
EstonskoEE14. den v měsíci
Finsko FI10. pracovní den
Francie FR10. pracovní den
Chorvatsko HR15. den v měsíci
Irsko IE23. den v měsíci
Itálie IT25. den v měsíci
Kypr CY10. den v měsíci
Litva LT10. pracovní den
LotyšskoLV10. den v měsíci
Lucembursko LU16. pracovní den
Maďarsko HU15. den v měsíci
Malta MT10. pracovní den
Německo DE10. pracovní den
Nizozemsko NL10. pracovní den
Polsko PL10. den v měsíci
Portugalsko PT15. den v měsíci
Rakousko AT10. pracovní den
RumunskoRO15. den v měsíci
Řecko GRposlední pracovní den
Slovensko SK15. den v měsíci
Slovinsko SI15. den v měsíci
Velká Británie GB21. den v měsíci
Španělsko ES12. den v měsíci
Švédsko SE10. pracovní den

Jak se termíny liší?

Termín si jednotlivé země stanovili na konkrétní kalendářní nebo pracovní den v měsíci, který následuje po referenčním období. V případě pracovních dní je nejzazší termín odevzdání hlášení pro Intrastat jasný. Zatímco v zemích, kde termín připadá na konkrétní kalendářní den, se určení konečného data může lišit. A to ve chvíli, kdy termín Intrastatu vychází na víkend nebo na svátek. Zde se způsob stanovení termínu hlášení různí. Pokud se tak stane, ve většině zemích se termín odeslání hlášení pro Intrastat posune na následující pracovní den, tedy zpravodajské jednotce se čas na odevzdání výkazu prodlouží. Existuje ale několik výjimek, kde se v tomto případě datum přesune na poslední pracovní den před stanoveným termínem. Toto pravidlo se používá v Chorvatsku, Irsku a Slovinsku. V Rumunsku pak pravidla o způsobu určení termínu v případě, že vychází na víkend, nemluví vůbec, proto zůstává vždy 15. den v měsíci posledním možným termínem odeslání výkazů pro Intrastat.

Termíny pro Intrastat v roce 2020

Termíny odevzdání výkazů pro Intrastat se v jednotlivých státech EU liší, ale meziročně se na rozdíl od výše asimilačních prahů nemění. Období, za které se údaje do Intrastatu vykazují, se nazývá referenční období. Podle nařízení Evropského Parlamentu a Rady (EU) č. 659/2014 ze dne 15. května 2014, ve znění pozdějších předpisů, je referenčním obdobím příslušný kalendářní měsíc, v němž došlo k odeslání nebo přijetí zboží z jiného členského státu, nebo v němž se uskutečnilo zdanitelné plnění související se zbožím EU. V České republice mají zpravodajské jednotky povinnost předložit výkaz pro Intrastat nejpozději do dvanáctého pracovního dne kalendářního měsíce následujícího po referenčním období. Přehled termínů pro letošní rok uvádím v tabulce.

Termíny pro Intrastat v roce 2020

výkazy za:Termíny odevzdání výkazů
elektronická formalistinná forma
ledendo 18.2.do 14.2.
únordo 17.3.do 13.3.
březendo 20.4.do 16.4.
dubendo 20.5.do 18.5.
květendo 16.6.do 12.6.
červendo 17.7.do 15.7.
červenecdo 18.8.do 14.8.
srpendo 16.9.do 14.9.
zářído 16.10.do 14.10.
říjendo 18.11.do 13.11.
listopaddo 16.12.do 14.12.
prosinecdo 19.1.2021do 15.1.2021

Elektronicky nebo v listinné podobě?

Výkazy podává zpravodajská jednotka elektronicky na servery Celní Správy České republiky. K tomuto předání lze využít aplikace InstatDesk nebo InstatOnline. Aplikaci InstatDesk pro pořízení, import a zaslání hlášení pro Intrastat musí mít zpravodajská jednotka nainstalovanou v aktuální verzi. Do aplikace se importuje soubor ve formátu CSV a počet importovaných vět není omezen. Omezení 500 vět měsíčně pro jednu zpravodajskou jednotku existuje u webové aplikace InstatOnline. Tato aplikace umožňuje uživateli pořídit či importovat data z jakéhokoliv PC připojeného k internetu. Její prostředí je automaticky aktualizováno a zpravodajská jednotka nemusí použít elektronický podpis. Nevýhodou je však již zmíněné omezení v podobě množství importovaných vět, také rychlost odvíjející se od vlastností webové technologie a pomalejší odezva v posledních dnech před termínem odevzdání výkazů.

Při pravidelném měsíčním vykazování využívá zpravodajská jednotka elektronické předávání výkazů pro Intrastat. Existuje možnost vyhotovení výkazu v listinné podobě na předepsaném tiskopise, ale pouze při podání jednorázového výkazu. A to jen v případě, že výkaz neobsahuje více než 15 řádků a zároveň zpravodajská jednotka nevykazuje data do Intrastatu v opačném směru pohybu zboží. Takový výkaz je subjekt povinen předat místně příslušnému celnímu úřadu nejpozději desátý pracovní den následující po referenčním období. Pokud zpravodajská jednotka tyto 2 podmínky nesplňuje, musí podat jednorázový výkaz ve stejném termínu a pomocí stejné programové aplikace jako běžný výkaz.

Sankce při nedodržení termínů odevzdání výkazů pro Intrastat

A co může očekávat zpravodajská jednotka, která nezajistí včasné odevzdání výkazu pro Intrastat? Z celního úřadu obdrží email s upozorněním na nedodržení ustanovení § 58 odst. 5 zákona č. 242/2016 Sb. (celní zákon). V tomto odstavci se mluví o povinnosti zpravodajské jednotky vykázat údaje nejpozději dvanáctý pracovní den měsíce následujícího po skončení referenčního období. Zpravodajská jednotka je vyzvána k odstranění tohoto protiprávního stavu okamžitým zasláním nepodaného výkazu pro Intrastat. Za nesplnění povinností souvisejících s vykazováním dat do systému Intrastat může správce cla uložit pokutu dle § 56 odst. 4 celního zákona až do 1 000 000 Kč.

 

zdroj: www.celnisprava.cz

Konsignační sklady při intrakomunitárním obchodu

Konsignační sklady řeší dodavateli problém v situaci, kdy nedisponuje vlastními skladovacími prostorami. Využívá tedy sklad přímo u zákazníka, případně externí sklady jiných osob. Zákazník má tak zásoby materiálu či zboží neustále k dispozici, a přitom mu nevážou finanční prostředky. Zboží zůstává ve vlastnictví dodavatele až do okamžiku, kdy ho zákazník ze skladu odebere, a dodavatel mu skutečně odebrané zboží vyfakturuje. Konsignační sklady se také využívají při dodávkách zboží v rámci EU, jelikož má díky nim zahraniční dodavatel možnost přiblížit se tuzemskému odběrateli. 4.12.2018 byla přijata směrnice Rady (EU) 2018/1910 týkající se harmonizace a zjednodušení určitých pravidel v systému daně z přidané hodnoty pro obchod mezi členskými státy. Nová opatření pro intrakomunitární obchod, které její přijetí přineslo, začala pro členské státy platit 1.1.2020. Jaké změny přinesla nová pravidla do stávající praxe v ČR a jaký vliv budou mít na vykazování Intrastatu v ČR se dočtete v následujícím článku.

Konsignační sklady a režim call-off stock

Dodavatel využije konsignační sklad při přesunu materiálu či zboží do jiného členského státu EU za účelem následného dodání lokálnímu odběrateli. V tomto okamžiku je nutné rozlišit, zda z konsignačního skladu bude odebírat více zákazníků, nebo zda bude zboží v něm určeno pouze jedinému odběrateli. První případ vyžaduje registraci dodavatele k DPH v daném členském státě, kam své zboží či materiál dodává. Druhý případ, kdy zboží následně odebere jediný předem známý odběratel, umožňuje dodavateli využít zjednodušený postup. Tento režim skladu (tzv. call-off stock) byl do konce roku 2019 využíván ve většině členských státech EU. Podmínky jeho uplatnění si však každá země upravovala samostatně. Některé země ho dokonce neumožňovaly vůbec. Proto Evropská unie přistoupila k zavedení harmonizovaných pravidel upravujících tento režim.

Na přesun zboží do skladu v jiné členské zemi, které je následně určeno k prodeji místnímu zákazníkovi, se vztahují obecně platná pravidla. To znamená povinnost registrace k DPH v dané zemi. Dodavatel ji však může předejít využitím tzv. call-off stock režimu, kdy daňovou povinnost přebere kupující. K uplatnění zmíněného zjednodušeného režimu je však nezbytné dodržet podmínky jeho využití:

  • dodavatel není v zemi prodeje registrován jako plátce DPH,
  • v momentě zahájení odeslání je znám plátce DPH, pro něhož se zboží ve skladu umisťuje,
  • ve skladu je umístěno zboží pro jediného místního plátce DPH,
  • plátce DPH v dané zemi ohlásí, že je v tomto zvláštním případě osobou povinnou platit daň při pořízení zboží z jiného členského státu.

Změny v legislativě

Právní předpis, který jednotně upravuje DPH v rámci celé EU, směrnice Rady 2006/112/ES, byl novelizován směrnicí Rady (EU) 2018/1910. Její přijetí přineslo změny, pokud jde o harmonizaci a zjednodušení určitých pravidel v systému daně z přidané hodnoty pro obchod mezi členskými státy. Jednotlivé členské státy tak měly povinnost implementovat novelu směrnice do národní legislativy upravující DPH do konce roku 2019. To se v České republice nepodařilo a novela zákona č. 235/2004 Sb. o dani z přidané hodnoty s plánovanou účinností od 1.1. 2020 nestihla projít legislativním procesem. Generální finanční ředitelství reagovalo dne 22.1.2020 na tuto skutečnost vydáním „Informace k novele o DPH“. V ní vymezilo oblasti, kterých se novela zákona týká. Také potvrdilo, že daňový subjekt může postupovat ve smyslu dané směrnice EU už od 1.1.2020. Rovněž je zde zdůrazněna nezbytnost plnění veškerých souvisejících podmínek, které z novely směrnice vyplývají.

Pro úplnost uvádím oblasti, které směrnice Rady (EU) 2018/1910 upravuje s cílem zjednodušit vybraná pravidla pro dodávky zboží mezi členskými státy v EU:

  • řetězové přeshraniční transakce,
  • konsignační (call-off) sklady,
  • osvobození od daně při dodání zboží do jiného členského státu,
  • prokazování přepravy zboží do jiného členského státu EU.

Změny při využití konsignačních skladů (call-off stock)

Do konce roku 2019 využívala Česká republika v režimu call-off skladů zjednodušující postup. Dodání zboží z jiného členského státu do konsignačního skladu se považovalo za pořízení zboží konkrétním odběratelem už v okamžiku naskladnění. Odběrateli tak vznikla povinnost přiznat daň z DPH z celé zásilky už při dodání do tuzemska, přestože zboží ještě nebylo fakticky ze skladu odebráno.

Změna v systému zdanění u call-off skladů je tedy od 1.1.2020 výrazná. Nyní totiž odběratel vykáže pořízení zboží z jiného členského státu v přiznání k dani až ke dni skutečného odběru zboží ze skladu, nejpozději však ve 12timěsíční lhůtě od naskladnění. Tato lhůta je nově stanovena jako maximální časový limit, během kterého musí být zboží ze skladu odebráno, čímž pádem i zdaněno. Dále musí dodavatel vykazovat přemístění zboží v režimu call-off stock v souhrném hlášení. Nově mají dodavatel i odběratel povinnost vést skladovou evidenci pro účely DPH dle legislativy EU. Pokud dojde ke zničení, ztrátě či krádeži zboží, směrnice tuto situaci považuje za porušení podmínek užití režimu call-off skladů.

Intrastat a konsignační sklady

Při vykazování údajů do Intrastatu u konsignačního skladu se zpravodajská jednotka řídí pouze fyzickým pohybem zboží (nikoliv zdanitelným plněním). Referenčním obdobím  je vždy kalendářní měsíc, ve kterém došlo k přijetí zboží do ČR nebo jeho odeslání z ČR.

Pokud odesílá zpravodajská jednotka, které není plátcem DPH ve státě určení, zboží do konsignačního skladu (call-off stock), do výkazu se uvádí kód povahy transakce „12“. Zde platí, že uskladněné zboží zůstává v majetku zpravodajské jednotky, ale je určeno k následnému prodeji jednomu předem známému odběrateli. Fakturovanou hodnotou je předpokládaná částka, za kterou by se zboží prodalo v době jeho odeslání do příslušného skladu.

Pokud přijímá zpravodajská jednotka zboží k uskladnění na konsignačním skladu (nazývaném také call-off-stock), které zůstává v majetku dodavatele neregistrovaného v ČR k DPH a je určeno k následnému prodeji jedinému odběrateli (tj. dané zpravodajské jednotce), do výkazu se označuje také kódem povahy transakce „12“. Jako fakturovaná hodnota se uvádí předpokládaná částka, za kterou by se zboží nakoupilo v době jeho přijetí do příslušného skladu.

V případě, že si zboží přijímá nebo odesílá z jiného nebo do jiného členského státu sám vlastník tohoto zboží, který je plátcem DPH jak v ČR, tak i ve zemi odeslání nebo v zemi přijetí, do výkazu se uvádí kód transakce „92“.

S ohledem na skutečnost, že se vykazování údajů do Intrastatu u konsignačního skladu řídí pouze fyzickým pohybem zboží, neměla na něj novelizace směrnice o společném systému daně z přidané hodnoty v EU žádný vliv. 

 

foto: www.freeimages.com

Prahy pro vykazování Intrastatu v zemích EU v roce 2020

Jednotlivé státy EU si mohou v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 638/2004 určit vlastní asimilační prahy pro vykazování Intrastatu. Limit, po jehož překročení mají hospodářské subjekty povinnost vykazovat v dané zemi Intrastat, je stanoven pro směr přijetí a zvlášť pro směr odeslání. Jeho výše se odvíjí od objemu vnitrounijního obchodu. S růstem tak dochází ke změnám výše prahů osvobození od povinnosti vykazovat Intrastat. U některých států Evropské unie došlo letos k nárůstu těchto limitů, a tak uvádím kompletní přehled asimilačních prahů pro vykazování Intrastatu v roce 2020.

Přehled asimilačních prahů pro vykazování Intrastatu v zemích EU v roce 2020

2020

PřijetíOdeslání
Belgie (EUR)1 500 0001 000 000
Bulharsko (BGN)470 000290 000
ČR (KČ)12 000 00012 000 000
Dánsko (DKK)6 900 0005 200 000
Estonsko (EUR)230 000130 000
Finsko (EUR)600 000600 000
Francie (EUR)460 0000
Chorvatsko (HRK)2 200 0001 200 000
Irsko (EUR)500 000635 000
Itálie (EUR)200 0000
Kypr (EUR)180 00055 000
Litva (EUR)250 000150 000
Lotyšsko (EUR)220 000120 000
Lucembursko (EUR)200 000150 000
Maďarsko (HUF)170 000 000100 000 000
Malta (EUR)700700
Německo (EUR)800 000500 000
Nizozemsko (EUR)800 0001 000 000
Polsko (PLN)4 000 0002 000 000
Portugalsko (EUR)350 000250 000
Rakousko (EUR)750 000750 000
Rumunsko (RON)900 000900 000
Řecko (EUR)150 00090 000
Slovensko (EUR)200 000400 000
Slovinsko (EUR)140 000220 000
Velká Británie (GBP)1 500 000250 000
Španělsko (EUR)400 000400 000
Švédsko (SEK)9 000 0004 500 000

Odlišnosti při vykazování Intrastatu v jednotlivých zemích EU

Některé ze států umožňují odesílat hlášení pro Intrastat ve dvou podobách – zjednodušené nebo úplné, v závislosti na výši obratu obchodu s ostatními členskými státy EU. V těchto zemích tak existují dvojí limity, z nichž ty vyšší určují povinnost k vykazování úplného hlášení. Neexistuje jednotná forma takových hlášení, konečnou podobu si určuje každý členský stát sám. Zatímco v některých zemích je úplné hlášení oproti zjednodušenému doplněno pouze o statistickou hodnotu, v jiných se navíc doplňuje například informace o dodacích podmínkách nebo o druhu dopravy. V tabulce uvádím limity, při jejichž překročení vzniká subjektu povinnost odesílat hlášení pro Intrastat. To znamená, že v případě států, které umožňují dvojí podobu vykazování, je to limit pro zjednodušenou formu hlášení.

Přestože povinnost odesílat hlášení pro Intrastat vychází z legislativy Evropské unie, pravidla pro vykazování se v jednotlivých státech liší. Vedle evropské legislativy jsou totiž určována i národními právními předpisy. Z toho důvodu existují v jednotlivých zemích EU rozdílné asimilační prahy pro vykazování Intrastatu, stejně jako jeho způsoby nebo termíny pro podání hlášení v daném roce. Výraznější odlišnost týkající se výše prahů pro vykazování Intrastatu se objevuje ve Francii a Itálii.

Ve Francii se totiž ve směru odeslání začíná ve zjednodušené verzi vykazovat již od prvního dodání zboží do jiného členského státu EU, a to bez ohledu na celkovou hodnotu zboží. V Itálii zase překročení stanoveného limitu pro vykazování Intrastatu ve směru odeslání ovlivňuje pouze pravidelnost zasílání hlášení. Po překonání limitu 50 000 EUR je hospodářský subjekt povinen podávat hlášení pro Intrastat měsíčně, zatímco před jeho dosažením stačí čtvrtletně. Nicméně vykazovat Intrastat ve směru odeslání se rovněž začíná od první intrakomunitární transakce. Je tedy nezbytné se vždy seznámit s pravidly dané země, ve které vznikla subjektu povinnost vykazovat Intrastat.

Intrastat a Spojené království

Jistě jste nepřehlédli, že v tabulce uvádím mezi členskými státy i Velkou Británii, která ale od února letošního roku do Evropské unie nepatří. Až do konce roku 2020 však potrvá tzv. přechodné období, kdy Spojené království zůstává součástí celní unie a funguje v rámci jednotného trhu – bez bariér, celních formalit a kontrol. Platí tedy nadále povinnost vykazovat Intrastat při překročení limitů, které byly pro letošní rok stanoveny ve stejné výši jako v roce 2019. O Brexitu a jeho dopadech v roce 2020 si můžete přečíst v jednom z našich článků.

BREXIT 2020

Brexit – co nás čeká v roce 2020?

O procesu vystoupení Spojeného království z Evropské Unie zkráceně zvané „Brexit“ slyšel už pravděpodobně každý. Celou anabázi, kterou odstartovalo rozhodnutí celostátního referenda „Odejít z EU“ ze dne 23. června 2016, nemá smysl dlouze popisovat. Pojďme se raději podívat na to, co nás čeká v nejbližších dnech.

Poslanci Dolní sněmovny britského parlamentu schválili 20. prosince 2019 ve druhém čtení prováděcí zákon k Dohodě o vystoupení Spojeného království z EU. V návaznosti na tuto skutečnost Evropská komise oznámila, že je Evropská Unie připravena splnit veškeré formality nezbytné k ratifikaci dohody. Je tedy velmi pravděpodobné, že po 31. lednu 2020 Spojené království Evropskou Unii skutečně opustí. Varianta tzv. tvrdého Brexitu, kdy mělo Spojené království z EU odejít bez dohody, a stát se tak třetí zemí, v současnosti není aktuální.

Co bude následovat?

  • do konce roku 2020 potrvá tzv. přechodné období. Spojené království zůstane součástí celní unie a bude fungovat v rámci jednotného trhu. Bude se tedy řídit pravidly vnitřního trhu EU a fakticky se tak prozatím nic nezmění.
  • V tomto období budou údaje o pohybu zboží mezi Spojeným královstvím a ostatními státy EU nadále vykazovány v rámci systému Intrastat.

Během přechodného období počínaje 1. únorem 2020 bude Spojené království s Evropskou Unií jednat o podobě jejich budoucích vzájemných vztahů. Jestli se podaří oběma stranám vyjednat dohodu o volném obchodu bez cel a kvót, ukáže následujících jedenáct měsíců.

Rádi byste zjistili k celému procesu „Brexit“ více informací? Zajímá Vás něco konkrétního? Neváhejte se na nás obrátit.

NAPIŠTE NÁM

Změny ve vykazování Intrastatu v roce 2020

S Novým rokem přichází i několik změn ve vykazování Intrastatu. Na stránkách Českého statistického úřadu je k dispozici nová příručka pro Intrastat CZ 2020. Nezbývá Vám na její pročtení čas? Nevadí! Já už jsem ji prošla a přináším Vám novinky pro letošní rok.

Jedna z nich se týká jednorázového výkazu o přijetí či odeslání zboží. V minulém roce bylo nezbytné písemně oznámit celnímu úřadu vznik povinnosti vykazovat údaje pro Intrastat i v případě jednorázového výkazu. Od 1. ledna 2020 už není nutné ohlašovat dosažení prahu k vykazování dat písemně prostřednictvím „Přihlášky k registraci zpravodajské jednotky k vykazování dat Intrastatu“. Momentálně postačí předání řádně vyplněného jednorázového výkazu.

Dále došlo k úpravě tabulky s kódy skupin dodacích podmínek. Ve skupině M je místo doložky DAT (s dodáním do překladiště) doložka DPU (s dodáním na místo vykládky). Přejmenování doložky DAT je jednou ze změn, které přinesly nové podmínky Incoterms 2020.

Aktuálně platný přehled kódů skupin s podmínkami Incoterms 2020:

Kód skupinyKódy dodacích podmínek zahrnutých do skupiny v souladu s podmínkami Incoterms 2020 Mezinárodní obchodní komory
KEXW, FCA, FAS, FOB
LCFR, CIF
MDPU, DAP, DDP, CPT, CIP
Ndodací podmínky neodpovídající žádné z podmínek INCOTERMS

 

A nakonec je třeba zmínit změny v kombinované nomenklatuře dané prováděcím nařízením komise (EU) 2019/1776 ze dne 9. října 2019. Tyto změny platné od 1. ledna 2020 naleznete přehledně zpracované a vysvětlené v dokumentu „Změny kombinované nomenklatury“ na stránkách celní správy:

ZMĚNY KOMBINOVANÉ NOMENKLATURY

V souvislosti se změnami kombinované nomenklatury oznámil Český statistický úřad s účinností od 1. ledna 2020 aktualizaci Seznamu vybraného zboží a doplňkových statistických znaků. Platné znění tohoto seznamu je zveřejněno na stránkách Českého statistického úřadu:

AKTUÁLNÍ SEZNAM VYBRANÉHO ZBOŽÍ A DOPLŇKOVÝCH STATISTICKÝCH ZNAKŮ

A to je ze zásadních změn při vykazování Intrastatu pro letošní rok vše. Chcete se dozvědět více? Zajímají Vás další témata týkající se Intrastatu?

NAPIŠTE NÁM

Připomeňme si změny, které přinesl rok 2019.

K následujícím změnám došlo na základě novelizace nařízení vlády č. 244/2016 Sb., k provedení některých ustanovení celního zákona v oblasti statistiky. Zásadní změnou bylo navýšení asimilačního prahu pro vykazování Intrastatu z 8 milionů Kč na 12 milionů Kč. Nový limit platí pro vykazování dat o pohybu zboží v obou směrech, tedy jak pro odeslání zboží do jiných členských států EU, tak pro přijetí zboží z EU. Zpravodajské jednotce vzniká povinnost vykazovat data pro Intrastat v okamžiku, kdy od začátku každého kalendářního roku, anebo ode dne přidělení daňového identifikačního čísla, dosáhne prahu 12 milionů, a to zvlášť za odeslané a zvlášť za přijaté zboží. Výše asimilačního prahu se nezměnila a zůstává i pro rok 2020 stejná.

Další změna se objevila ve vykazování zboží určeného k operativnímu leasingu. V případě, že je zboží v průběhu dočasného přijetí nebo odeslání za účelem pronájmu zboží bez změny vlastníka na dobu kratší než 2 roky zakoupeno nebo prodáno, vykáže se zboží v Intrastatu až ke dni změny vlastnického práva s uvedením kódu povahy transakce 11 nebo 12.

Rovněž došlo k upřesnění definice kurzu využívaného při přepočtu cizích měn na české koruny. „Pro přepočet cizí měny na českou korunu zpravodajská jednotka vždy použije kurz, který používá jako plátce DPH pro referenční období, ve kterém předmětné zboží vykáže v Intrastatu a to buď kurz z okamžiku odeslání/přijetí zboží nebo kurz z okamžiku vzniku povinnosti přiznat zboží k DPH (uskutečnění zdanitelného plnění), a to podle zvoleného principu vykazování zboží v Intrastatu.“ Došlo zde pouze k úpravě definice. Zpravodajská jednotka nadále používá k přepočtu cizí měny na české koruny stejný kurz jako v Přiznání k DPH.

zobrazit zbylý text --->>>

Mezinárodní obchodní dodací podmínky

Soubor mezinárodních výkladových pravidel INCOTERMS připravuje a vydává od roku 1936 Mezinárodní obchodní komora v Paříži. Poslední verze INCOTERMS byla uveřejněna v roce 2010. Vydáním nové verze pravidel nezanikají verze starší, proto je nezbytné v kupní smlouvě s dodacími podmínkami uvádět i rok vydání INCOTERMS. Určují, jaká ze smluvních stran je zavázána obstarat přepravu nebo pojištění, kdy prodávající dodává zboží kupujícímu, a jaké náklady nese ta která strana. Tato pravidla však neuvádějí žádné informace týkající se ceny zboží a způsobu jejich úhrady. Nezabývají se ani přechodem vlastnictví zboží, ani následky porušení smlouvy. INCOTERMS nejsou právní normu a závaznými se stávají pouze v případě, že se na ně strany kupní smlouvy výslovně odvolají v textu smlouvy.

Jak jsem již zmínila v předešlém článku, pravidla Incoterms 2010 obsahují celkem 11 doložek, které se dále člení do dvou skupin:

  • pravidla vhodná pro jakýkoliv způsob přepravy: EXW, FCA, CPT, CIP, DAT, DAP, DDP
  • pravidla pro námořní a vnitrozemskou vodní přepravu: FAS, FOB, CFR, CIF

Než přejdeme k samotnému vysvětlení jednotlivých pravidel, ráda bych ještě připomněla skutečnost, že se pro účely vykazování Intrastatu v České republice nepoužívají konkrétní názvy pravidel. Existují 4 skupiny dodacích podmínek označené kódem, který se následně vyplní do výkazu pro Intrastat. Jaká pravidla patří do jednotlivých skupin se dozvíte v předchozím článku

KÓDY SKUPIN DODACÍCH PODMÍNEK

Pravidla vhodná pro jakýkoliv způsob přepravy

  • EX WORKS – EXW („ze závodu“)

Prodávající připraví zboží k dispozici kupujícímu v místě svého podnikání. Prodávající tak není zodpovědný za nakládku zboží na přistavený přejímací dopravní prostředek, ani není povinen odbavit zboží pro vývoz. Po převzetí zboží v závodě prodávajícího již veškeré náklady spojené s přepravou do místa určení hradí kupující.

  • FREE CARRIER – FCA („vyplaceně dopravci“)

Prodávající předá celně odbavené zboží pro vývoz dopravci, kterého jmenoval kupující, a to v místě svého podnikání nebo na jiném ujednaném místě. Po předání zboží dopravci přechází riziko i další náklady spojené s přepravou do místa určení z prodávajícího na kupujícího. Prodávající nemá žádnou povinnost provést jakékoliv celní formality v dovozu ani uhradit dovozní clo.

  • CARRIAGE PAID TO – CPT („přeprava placena do“)

Prodávající splní svou povinnost dodáním zboží dopravci na předem sjednané místo. Prodávající zároveň musí uzavřít s dopravcem přepravní smlouvu a uhradit veškeré náklady na přepravu zboží až do místa určení. Rizika (nebezpečí ztráty a poškození zboží i jakékoliv dodatečné náklady vzniklé po dodání zboží do péče dopravce) však přecházejí z prodávajícího na kupujícího dříve, a to v místě předání zásilky prvnímu přepravci. Prodávající by měl zboží celně odbavit pro vývoz, pokud to přichází v úvahu, avšak není povinen provést jakékoliv celní formality v dovozu, ani hradit dovozní clo.

  • CARRIAGE AND INSURANCE PAID TO – CIP („přeprava a pojištění placeno do“)

Doložka CIP je stejná jako CPT (prodávající hradí výlohy spojené se zbožím až do místa určení, rizika však přecházejí dříve). Prodávající má současně povinnost sjednat pojištění kryjící riziko kupujícího za ztrátu nebo poškození zboží během přepravy. Pojistka má krýt 110 % hodnoty uvedené v kupní smlouvě a má být sjednána v ceně kontraktu. Prodávající by měl zboží celně odbavit pro vývoz, pokud to přichází v úvahu, avšak není povinen provést jakékoliv celní formality v dovozu, ani hradit dovozní clo.

  • DELIVERED AT TERMINAL – DAT („s dodáním do překladiště“)

Prodávající vyloží zboží z příchozího dopravního prostředku v předem určeném překladišti nebo v místě určení, kdy je dáno k dispozici kupujícímu. Pod pojem „překladiště“ se rozumí volné prostranství i budova jako například nábřeží, skladiště, kontejnerové depo nebo silniční, železniční anebo letecké překladiště. Prodávající nese veškerá rizika spojená s dodáním zboží a jeho vykládkou v ujednaném překladišti anebo místě určení. DAT požaduje, aby prodávající celně odbavil zboží pro vývoz, pokud to přichází v úvahu. Tato doložka je vhodná především pro kontejnerovou přepravu.

  • DELIVERED AT PLACE – DAP („s dodáním v místě určení“)

Prodávající poskytne zboží kupujícímu k dispozici na příchozím dopravním prostředku připravené k vykládce v místě určení. Nese všechna rizika spojená s dodáním zboží do předem sjednaného místa. Náklady spojené s vykládkou zboží nese kupující. Prodávající proclí zboží ve vývozu, ovšem už nemá žádnou povinnost proclít zboží v dovozu, a hradit jakékoliv poplatky či provést celní odbavení v dovozu.

  • DELIVERED DUTY PAID – DDP („s dodáním clo placeno“)

Prodávající nese veškeré náklady a rizika spojená s dodáním zboží až do určeného místa v zemi dovozu. Celně odbavené zboží pro dovoz připraví kupujícímu na příchozím dopravním prostředku k vykládce na sjednaném místě určení. Prodávající má rovněž povinnost celně odbavit zboží nejen pro vývoz, ale i pro dovoz a uhradit clo jak pro vývoz, tak i dovoz včetně provedení příslušných celních odbavení.

Pravidla pro námořní a vnitrozemskou vodní přepravu

  • FREE ALONGSIDE SHIP – FAS („vyplaceně k boku lodi“)

Prodávající dodá celně odbavené zboží pro vývoz k boku lodi (tj. na nábřeží) jmenované kupujícím v ujednaném přístavu nalodění. Riziko za ztrátu a poškození zboží přechází dodáním zboží k boku lodi z prodávajícího na kupujícího. Kupující určuje loď a od tohoto okamžiku nese veškeré náklady. Prodávající není povinen odbavit zboží v dovozu, ani hradit dovozní clo nebo provést jakékoliv dovozní celní formality.

  • FREE ON BOARD – FOB („vyplaceně na loď“)

FOB je jednou z nejstarších doložek využívaných u námořní a říční dopravy, kdy je nakládka i vykládka zabezpečována pomocí jeřábu. Prodávající splní povinnost dodání v okamžiku, kdy zboží přejde přes zábradlí na palubu lodi jmenované kupujícím ve sjednaném přístavu nakládky. Od této chvíle nese riziko za ztrátu anebo poškození zboží kupující a současně hradí veškeré další náklady. Prodávající obstará celní odbavení zboží pro vývoz, není však povinen celně odbavit zboží v dovozu, ani hradit dovozní clo.

  • COST AND FREIGHT – CFR („náklady a přepravné“)

Rizika přecházejí z prodávajícího na kupujícího v jiném okamžiku než náklady spojené s dopravou do místa určení. Rizika přejdou na kupujícího v přístavu nakládky dodáním zboží přes zábradlí lodi (stejně jako u doložky FOB), zatímco náklady až v přístavu určení. Prodávající musí sjednat přepravní smlouvu a zaplatit náklady a přepravné nutné pro dodání zboží do jmenovaného přístavu určení. Prodávající by měl zboží celně odbavit pro vývoz, pokud to přichází v úvahu, avšak není povinen provést jakékoliv celní formality v dovozu, ani hradit dovozní clo.

  • COST, INSURANCE AND FREIGHT – CIF („náklady, pojištění a přepravné“)

Doložka CIF je podobná jako CFR (riziko přechází na kupujícího v přístavu nakládky, náklady až v přístavu určení). Prodávající však zároveň musí zajistit na vlastní náklady přepravní pojištění kryjící riziko kupujícího ztráty nebo poškození zboží během přepravy. Zboží má být pojištěno na 110 % hodnoty a pojistka sjednána v měně kontraktu. Prodávající by měl zboží celně odbavit pro vývoz, pokud to přichází v úvahu, avšak není povinen provést jakékoliv celní formality v dovozu, ani hradit dovozní clo.

1.1.2020 vstoupí v platnost nová verze INCOTERMS 2020, která by se měla ještě více přizpůsobit současným globálním praktikám v mezinárodním obchodu. Tato revize měla za cíl udělat stávající dodací podmínky uživatelsky přívětivější, aby uživatelům zjednodušila volbu příslušné podmínky. Mimo jiné se změnilo pořadí podmínek a ke každé podmínce přibyly uživatelské pokyny.